Uzbekistán zažívá výrazný hospodářský růst díky rozsáhlým zásobám surovin, mezi nimiž hraje stále důležitější roli měď.
V oblasti Olmaliq vzniká největší povrchový měděný důl na světě, kde byla od roku 1959 odtěžena více než miliarda tun horniny a kde se nyní propojují dva obří povrchové doly do jedenáctikilometrového komplexu. Poptávka po mědi celosvětově rychle roste, protože je nezbytná pro zelenou energetiku, digitalizaci, elektromobilitu i zbrojní průmysl, a podle mezinárodních prognóz může již v příštích letech nastat její nedostatek, informuje Tagesschau.
Uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev proto posiluje vztahy se Západem a stal se vítaným partnerem EU i USA, které usilují o přístup k surovinám a snížení závislosti na Číně. Zároveň však v regionu již dlouhodobě působí Čína i Rusko, které zde sledují své ekonomické i geopolitické zájmy a snaží se zajistit si stabilní dodavatelské řetězce i politický vliv.
Do rozvoje uzbeckého těžebního sektoru se zapojuje také Německo, například prostřednictvím úvěrů na modernizaci měděné hutě v Olmaliqu, kde se ročně vyrábí 150 000 tun mědi a do roku 2030 má produkce vzrůst na trojnásobek. Uzbekistán plánuje výrazně zvýšit kapacitu zpracování mědi a posílit export do Evropské unie, i když u některých kritických surovin, zejména vzácných zemin, zůstane svět nadále závislý na Číně.
Rostoucí příjmy z těžby umožňují Uzbekistánu i dalším státům Střední Asie rozvíjet vlastní zpracovatelský průmysl. Souboj o suroviny v regionu se tak rychle vyostřuje a o tom, kdo v něm získá rozhodující vliv, se může rozhodnout již během tohoto desetiletí.
Více se dozvíte zde.