Pozice současné šéfky unijní zahraniční politiky je pod tlakem v souvislosti s diskusí o budoucnosti celého úřadu a s mocenským bojem s předsedkyní Evropské komise.
Estonská politička a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během uzavřených jednání v Mexiku přirovnala izraelské zacházení s Palestinci k apartheidu v Jihoafrické republice.
Toto vyjádření je v přímém rozporu s oficiální politikou EU a dále prohlubuje již existující krizi důvěry v její vedení Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Podle diplomatů, kteří byli jednání přítomni, Kallasová popsala, jak ji při loňské návštěvě Jihoafrické republiky zasáhla expozice o apartheidu.
Přirovnání Izraele k apartheidu je nicméně v EU vysoce kontroverzní. Zatímco některé vlády, například irská či španělská, mají pro takové postoje určitou míru pochopení, většina členských států – včetně Německa a Francie – je jednoznačně odmítá. EU dlouhodobě uznává izraelské právo na sebeobranu, ale zároveň kritizuje osadnickou politiku a podporuje dvoustátní řešení. Diplomaté upozorňují, že Kallasová svými výroky překračuje rámec unijní politiky a poškozuje důvěryhodnost EU na mezinárodní scéně.
Podle článku ovšem nejde o první chybu v posledních týdnech, které se šéfka unijní diplomacie měla dopustit. Na neformálním setkání ministrů zahraničí EU v Limassolu mylně tvrdila, že američtí diplomaté opustili Kyjev po ruském varování, což ale nebyla pravda. Tyto přešlapy podle představitelů Unie zvyšují napětí uvnitř institucí a vyvolávají otázky ohledně jejího vedení.
Debata o budoucnosti diplomatické služby
V EEAS navíc zůstávají neobsazeny tři z pěti nejvyšších pozic, což přispívá k institucionální nejistotě. Některé členské státy, včetně Francie, začínají otevřeně diskutovat o budoucnosti celé služby. Kallasová na tuto kritiku reagovala e‑mailem zaměstnancům, v němž zdůraznila, že pravomoci institucí jsou jasně dané smlouvami a zůstávají beze změny.
Podle nedávno zveřejněných informací uvažují evropské vlády, konkrétně Francie a Německo, o tom, že Evropskou službu pro vnější činnost rozpustí, respektive zreformuje. Podle zprávy, kterou neoficiálně zpracovalo francouzské ministerstvo zahraničí, by reforma mohla jít třemi cestami: soustředit veškeré diplomatické pravomoci pod Komisi, přesunout je do Rady EU, nebo posílit pravomoci jak Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), tak i samotné Kallasové.
Kallasová přitom dlouhodobě vede s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou tvrdý boj o to, kdo by měl vést práci v oblasti zahraniční politiky EU.