V novém týdenním Ilonině glosáři se Ilona Švihlíková zaměřuje na klíčová témata, která formují nejen českou politiku, ale i globální ekonomickou realitu.
Podcast nabízí širší kontext, souvislosti a kritický pohled na události, které mají reálný dopad na naši budoucnost.
Přepis pomocí AI
Dobrý den, je tu další glosář, a tedy moje ohlédnutí nad uplynulým týdnem. Máme jaro, krásné, zelené, s velkým množstvím sluníčka, když by i to ostatní, co se děje, bylo alespoň trošku prosluněné. V domácím politickém rybníčku se diskutuje zejména o tom, jak se bude nebo nebude financovat Česká televize a Český rozhlas.
A zdá se, že vše nakonec může rozhodnout něco tak pofiderně blbého, jako je Stardance. Ano, voliči vládní koalice asi tuto pitomost zbožňují, nebo si to nedokážou jinak vysvětlit. Škoda, že tak intenzivně jako to, jak kdo našlapuje na paty nebo špičky, nebo, já nevím, jakou nohou, také nesledují propagandu České televize, tedy korektně se tomu říká zpravodajství.
Přitom je to hlavní. Všechno ostatní je nedůležitá omáčka, kterou může klidně zaštiťovat komerční televize. Jsou to licenční formáty v kombinaci s domácími debilními detektivkami, kvůli tomu nemusíte platit televizní daň.
No a tyhle diskuze o tom, jestli bude nebo nebude pečení, jsou dalším příkladem toho, jak nekoncepčně se v České republice postupuje u drtivé většiny zákonů či změn. Další trapnost se týkala Tchajwance Vystrčila. Tchajwanec dupe nožičkou, protože nedostal vládní speciál, takže poletí linkou.
A bude škodit, protože to je jeho expertíza. Martin Pecina, podnikatel, v rozhovoru pro Parlamentní listy, dobře vylíčil, jakou škodu způsobili tihleti vystrčilové v Číně, kde řada našich firm musela skončit, protože Čína prostě tohle netoleruje. A tahle politika plná prázdných a blbých gest zároveň nepřináší žádný reální význam.
Nic. Prostě havloidní politika sebedestruktivního charakteru. Ale v tomhle jsme mistři.
Myslím, že takové vystrčily bychom mohli vyvážet, ale nevím, jestli se na tom dá úplně postavit ekonomický model země. Škoda, že se tolik pozornosti, veřejné pozornosti, nevěnuje problémů v energetice, které budou zasahovat celou ekonomiku. A jak budou? Natočila jsem k tomu už několik videí na mém kanálu Ilona Švihlíková Official. Můžete se na ně podívat.
Vysvětluji tam mimo jiné rozdíl mezi papírovými a skutečnými barely, které nám ukazují, že situace je podstatně horší, než to, jak čteme, dennodenní kolísání z toho finančního světa. Tamti aktéři stále doufají v to, že se najde nějaké dobré řešení a že se vrátíme k cenám kolem 80 dolarů za barel. Jenže ono k tomu moc nic nesměřuje.
Například víme, že energetická zařízení regionu jsou silně poškozená a bude trvat nějakou dobu, než se opraví, a samozřejmě nejdéle a také nejnákladněji bude trvat oprava a rekonstrukce zařízení na zkapalňování zemního plynu. To se týká Kataru. To je ten největší problém.
No a navíc ta situace čím dál víc vypadá na zamrzlý konflikt. Spojené státy aplikují svou oblíbenou námořní blokádu, kterou si vyzkoušely jak u Venezuely, tak u Kuby. To je jejich oblíbený modus operandi, jak zemi donutit k povolnosti.
No a Trump už by se bezesporu rád přesunul někam jinam. On se chce vyhnout tomu, aby si válku musel nechat schvalovat Kongresem, tak bude říkat: „Jaká válka, teď jen blokujeme, jako dřív, nic se neděje“. Válka není a je příměří a vůbec.
To je cíl té americké administrativy. I ve Spojených státech působí vyšší ceny ropy, ale zase ne tak masivně a američtí těžaři moc pěkně vydělávají. Takže to nevypadá optimisticky, a proto se připravují různé scénáře, mezi nimi třeba Mezinárodní energetická agentura, něco podobného jako za covidu, jsme doma, připojení online, používání veřejné dopravy a podobně.
Skončilo jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu a já pro vás, jako obvykle, připravuji podcasty k tomuto tématu. Netýkají se jen prognóz, tedy světový ekonomický výhled jako hlavní zpráva, což je samozřejmě velmi silně poznamenané vývojem v oblasti západní Asie. Vy už všichni bezesporu víte, že já nepoužívám ten pojem Blízký východ.
Ale také se představuje finanční zpráva. Fiskální vývoj veřejných financí, regionální výhledy a mnoho dalšího. Já to pro vás sleduji a dělám z toho souhrn.
Je to možná trochu pro fajnšmekry, ale já vím, že své publikum si to najde. Zdá se, že existuje naděje, nebo aspoň malá jiskřička, že některé skandální kauzy nebudou úplně zameteny pod koberec. Viz například Bitcoin.
Když jsem viděla vystoupení pana ministra spravedlnosti Tejce a následně paní Decroix, tak jsem si říkala, že ta kauza opravdu není mrtvá, ale možná je živá až moc. Pak tu máme, jako obvykle, veselo ohledně sudeťáckého sjezdu. Nejenom, že se Sudeťáci chystají do Brna, ale s nimi se nově chystá i ministr vnitra Německa.
Já jsem velmi ráda, že pan Jindrák, bývalý velvyslanec z Německu a aktuálně velvyslanec na Slovensku, uvedl, že tohle je fatální selhání české zahraniční politiky. Je to strašné, je to ponižující, je to obludné a je to děsivé pro budoucnost. A možná ještě horší je, že většina politických představitelů je buď nadšená, anebo si řekne, že to je místní problém.
Přátelé, to není místní problém. To je pokus, a už jich proběhla tuna, o revizi výsledků druhé světové války, o změnu hranic a o další ukradení majetku. Pan Magyar v Maďarsku má totiž stejný úkol.
A teď je potřeba jasně na té nejvyšší politické úrovni dát najevo, že s bratry Slováky v této záležitosti stojíme pevně při sobě. No a ještě na závěr uveďme, že se konaly dva sjezdy. Lidovci si zvolili nové vedení.
Jak u lidovců bývá zvykem, neskrývají masivní ambice. Já si myslím, že nebudou naplněny, ale kdo ví, třeba kombinace klerikálního katolicismu spolu s Eurem někoho nadchne. A pak se konal také sjezd naší největší odborové centrály ČMLKOS, na které funkci obhájil Josef Středula, i když měl silného protikandidáta pana Dobšíka.
Toho možná znáte ze školských odborů. Bylo by fajn, kdyby odbory dobře fungovaly, jsou potřeba v moderní společnosti a o to více v současné situaci. A to je tenhle týden vše.
Užívejte slunce, které nám přece jen dodává trochu naděje. Protože jaro je o naději a dává nám ji tam, kde už jinde chybí. Příroda je naší velkou útěchou v těžkých chvílích.
Ale i když se budete kochat přírodou, nezapomeňte si pustit za týden zase glosář.
Text přepisu není jazykově korigován. Děkujeme za pochopení.