Srovnání původních požadavků amerického prezidenta a podepsané dohody ukazuje, že ta neodráží americké priority.
Noviny Financial Times přinesly rozbor částečné obchodní dohody mezi oběma velmocemi, ze kterého stručně vybíráme hlavní body.
Jedno z možných měření „původních“ cílů stanovených americkým prezidentem, je uniklý dokument plný silných slov vůči Číně. Uniknout ho nechala čínská strana, která americké ultimátní požadavky považovala za urážku. Když ho srovnáme s „dohodou fáze jedna“, pak vidíme, že se v ní příliš Trumpových priorit neodráží.
Cílů bylo několik, jednak snížení amerického obchodního deficitu s Čínou – Čína měla být donucena k tomu nakupovat více amerického zboží. Dalšími tématy, silně formulovanými, měla být otázka „kyber krádeží“ a dále pak státních podpor pro firmy.
Místo cíle snížení obchodního deficitu v dohodě „první fáze“ najdeme požadavek, aby Čína nakupovala více amerického zboží (za 200 mld. dolarů), od zemědělských plodin po průmyslové zboží.
Téma „kybernetické loupeže“ a státních podpor není v první dohodě vůbec obsaženo a údajně má být na pořadu jednání později.
Zástupci americké obchodní komory nad dohodou nejásají. Tvrdí, že stále na obou stranách platí vysoká cla, která dohoda téměř neodstraňuje. A ta prý poškozují obě dvě strany. Americká obchodní komora vidí hlavní témata jinde, právě třeba u státních podpor.
Panují velké pochyby, jak může Čína donutit své firmy – neboť velké množství z nich je soukromých, ne státních, aby nakupovaly více amerických zemědělských produktů. Dohoda se například zaobírá oříšky. A čínské firmy se přeorientovaly a berou mandle a pistácie z jiných trhů, zejména z Austrálie a z Nového Zélandu.
Čína se zavázala k řadě opatření, ale v samotné Číně jsou vnímána jako prospěšná a je možné, že by byla zavedena i bez dohody. Jde o lepší kontrolu ochrany duševního vlastnictví, stabilní vývoj čínské měny či lepší tržní přístup pro americké finanční firmy.