Kombinací konvenčních kroků, digitální technologie a roků příprav na podobnou krizi se Číně podařilo šíření epidemie zastavit.
Analytik novin Asia Times David P. Goldman ve svém článku míní, že by se zájem americké vlády neměl zaměřovat na to, co Čína udělala během koronavirové krize špatně, ale na to, co udělala dobře. Kombinací konvenčních kroků a digitální technologie se jí podařilo šíření epidemie zastavit.
Goldman v úvodu jasně píše: Čína toho udělala hodně špatně, a to především v době začátku epidemie. Dokonce v rámci přiznání chyb nabídla omluvu rodině lékaře Li Wen-lianga, který na nemoc zemřel a varoval před ní včas místní úřady. Marně. Ovšem to, co udělala Čína od konce ledna správně představuje pro Západ „moment Sputniku“, píše Goldman. (Momentem Sputniku se míní překvapivý nástup do pozice technologického vedení – pozn.red.).
Ambicí současné Číny je stát se mít převahu v digitální zdravotní péči, což představuje možná největší ekonomický trend 21. století. Goldman tomuto tématu věnuje svoji novou knihu, o jejímž obsahu v článku vzhledem k aktuálnosti informuje.
Poslední informace o „nulové infekci“ neberou v potaz čísla asymptomatických případů, kterých je asi 1500. Peking mohl uvádět nepřesná čísla, především ohledně situace ve městě Wu-chan, kde epidemie začala. Vláda město izolovala a veřejný hněv za to je na ni zde stále vysoký. Ovšem tohle má jen malé důsledky. Čína epidemii zastavila díky kombinaci konvenčních metod a digitální technologie. Jednalo se o největší aplikaci informační technologie v dějinách veřejného zdraví.
Firma Huawei investovala do toho, aby se stala největším hráčem v oblasti zdravotních aplikací. V Číně má konkurenty v podobě firem Alibaba a Tencent.
Rozsáhlá aplikace informační technologie v boji proti epidemii byla podle autora možná díky tomu, že Čína masivně investovala do „velkých dat“, umělé inteligence a dalších informačních technologii v oblasti zdravotnictví, a to po dobu posledních deseti let.
Konkrétně jde například o digitální sledování zdraví, čtení známek života (například EKG) a jejich ukládání naživo do cloudu. Další technologické nástroje umožňují například sekvenování DNA, operace na dálku za užití 5G technologie nebo diagnostikování pomocí umělé inteligence.
Aplikace pro chytré mobilní telefony sehrály důležitou roli při získávání informací a sledování chování. V polovině února se objevila informace o tom, že firma Alibaba zahájila fungování platformy Skynet pro 100 měst v Číně. Tato platforma funguje na bázi mobilních telefonů a umožnila prevenci epidemie a kontrolu zdravotního systému kódů.
Jako hlupák je v Americe také označován někdo, kdo si přinese nůž do boje se střelnými zbraněmi. Někteří Američané si přinesli nikoliv nůž ale prostě býčí rohy, píše Goldman. Polovina republikánských senátorů a republikánští analytici začali s rituálními stížnostmi na čínské lži ohledně nemoci COVID-19. Některé think tanky mluví o „propagandistické ofenzívě Číny“. Jenže to není propaganda – je to změna technologického paradigmatu.
Čínská propaganda je většinou hrubá, kulturně myopická a nepřesvědčivá. Čínský úspěch v oblasti veřejného zdraví je ale skutečný, uvádí Goldman dále s odkazem na názor řady farmaceutických firem, které s Čínou v této oblasti živě spolupracují (například Boehringer-Ingelheim, která otevřela svoji druhou technologickou laboratoř v Číně či firma Merck, která podepsala před rokem s firmou Tencent dohodu o digitální technologii).
Čínská korporace Huawei celé roky rozvíjela umělou inteligenci pro zdravotní péči. V roce 2017 podepsala dohody s nizozemskou firmou Philips na vybudování cloudového řešení pro zdravotní péči, které bude fungovat v Číně.
Goldman dále píše, že se Čína díky svým schopnostem poskytovat lékařská data a manipulovat s nimi stala magnetem pro vedoucí farmaceutické firmy světa.
Čína se na tento typ krize roky připravovala. Během posledních let čínská vláda zkombinovala lokaci z mobilních telefonů a rozpoznání obličejů, aby mohla lehce poznat, zda je nositel telefonu jeho registrovaným uživatelem.
Singapur, Jižní Korea a Izrael patří mezi další země, které využívají sledování chytrých telefonů, mobilní aplikace a další digitální technologie ke kontrolování možných nositelů viru.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.