Jak si stojí Česká republika v celosvětovém srovnání, pokud jde o svobodu tisku? Zatímco ještě v roce 2015 byla ČR na 13. místě ze 180 zemí, letos obsadila 40. příčku.
Asi 100 francouzských médií zveřejnilo otevřený dopis požadující mobilizaci za svobodu projevu. Odsuzují mimo jiné hrozby a násilí ze strany teroristických organizací, ale také nátlak států na novináře.
V posledním vydání výroční zprávy, které vyšlo v dubnu, Reportéři bez hranic ohlašovali „rozhodující desetiletí“ pro svobodu tisku kvůli několika krizím, které zatemňují budoucnost žurnalistiky. Autoři zmiňují zejména geopolitickou krizi s oživením agresivity autoritářských modelů, demokratickou krizi (polarizace, represivní politika), ale také ekonomickou krizi (ochuzování kvalitní žurnalistiky) a důvěru ve sdělovací prostředky.
Evropský kontinent, podporovaný severskými zeměmi, které zůstávají na vrcholu žebříčku nevládních organizací, zůstává nejpříznivějším pro prosazování svobody tisku za Amerikou – a to i přes represivní politiku některých východoevropských zemí. Zpráva však také poukazuje na zhoršení situace v západní Evropě, zejména pokud jde o nárůst násilí vůči novinářům ve Francii.
Situace v České republice
Ještě v roce 2018 byla Česká republika na 34. místě, loni stejně jako letos obsadila 40. příčku. Nejlepší umístění měla ČR v letech 2014–2015, to byla na 13. místě ze 180 hodnocených zemí. V roce 2016 (kdy ČR zaujímala v žebříčku 21. místo) publikovali Reportéři bez hranic následující článek:
V českých médiích dominoval střet zájmů s místními oligarchy
Česká republika, dlouho považovaná za model úspěšné integrace v Evropské unii, nyní negativně znázorňuje, že se objevuje na seznamu zemí, kde je svoboda tisku stále více ohrožována koncentrací v rukou několika miliardářů.
Zatímco ještě před několika lety byl v zemi v 80 % tisk ovládán zahraničními investory – většinou německými – byli po krizi v roce 2008 rychle nahrazeni místními podnikateli. Většina z těchto miliardářů neskrývá své záměry a vidí v těchto převzetích způsob, jak potlačit kritiky přeměnou svých novin, rádií a televizí na zbraně, aby dobyli a upevnili svou politickou a/nebo ekonomickou moc. Je to další ukázka hrozby, kterou představují oligarchové po celém světě, jak uvedla zpráva Reportérů bez hranic.
„V České republice někteří šéfové a politici pochopili, že kontrola tisku je zbraní masivního zastrašování, která pomáhá umlčet jejich oponenty,“ uvedla Pauline Adès-Mévelová, vedoucí evropsko-balkánské kanceláře Reportérů bez hranic. Tato instrumentalizace však vede ke ztrátě důvěry mezi občany, pro něž je tisk stále více zdiskreditován. “
V roce 2013, majitel potravinářské skupiny Agrofert a druhý nejbohatší v zemi, Andrej Babiš vstoupil do politiky a koupil tiskovou skupinu MAFRA. Převzal tak kontrolu nad dvěma nejvlivnějšími deníky v zemi (Lidové noviny a Mladá fronta Dnes) a nad nejnavštěvovanějším zpravodajským webem (iDnes.cz). V rámci tohoto procesu získává jednu z největších soukromých rozhlasových stanic v zemi (Radio Impuls) a také hudební televizní kanál (Óčko).
Kromě Andreje Babiše má Česká republika další miliardáře, kteří v poslední době projevili zájem o tisk a investovali do médií část svého majetku, který pochází z privatizace v 90. letech.
(Článek dále zmiňuje následující podnikatele: Daniela Křetínského, Zdeňka Bakalu, Marka Dospivu a Jaromíra Soukupa).
Tato konfiskace ekonomických, politických a mediálních pravomocí vyvolává otázky. Je zřejmé, že cílem těchto miliardářů je umlčet veškerou kritiku, nikoli podporovat nezávislost médií. Odchod zahraničních investorů a jejich nahrazení místními boháči má daleko do prosazování svobody a plurality tisku, jen se dále snížila nezávislost médií hlavního proudu.
Nadnárodní korporace kontrolují tisk
Jak vyplynulo ze zprávy „Médias : les Oligarques font leur shopping“ („Média: Oligarchové nakupují“) zveřejněné v roce 2016, ještě v roce 1983 kontrolovala 90 % amerických médií padesátka společností. V roce 2011 jich bylo jenom šest. Celosvětová tendence ke stále větší koncentraci se dotkla také Evropy a jejího velkého mediálního trhu.
Tzv. velkou šestku (Comcast, Walt Disney, News Corporation, Time Warner, Viacom a CBS – pozn. v roce 2019 došlo k fúzi a vznikla společnost ViacomCBS) zobrazil v infografice americký bloger Frugal Dad pod názvem Iluze výběru a píše k tomu: „Jako otec a bloger se obávám, jakého původu jsou informace a zábava, kterou já i moje rodina denně konzumujeme. Kdo doopravdy produkuje, vlastní a vysílá programy, na které se moje děti dívají každý večer? Které společnosti vybírají články, které čtu každé ráno? Vždy jsem byl pro odpovědné užívání, a proto je také důležité být si vědom jakého původu jsou informace a obrázky, se kterými se každý den setkáváme.“
