Ekonom Pavel Janíčko (ČMKOS) píše o smyslu a úloze minimální mzdy. Proč je tento instrument důležitým prvkem k ovlivňování celkové úrovně mezd a příjmů v Česku?
Na půdě největší odborové centrály v České republice, tj. Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), je problematika minimální mzdy celkem logicky velmi frekventovaná a periodicky se vracející, neboť jde o významnou součást její celkové politiky vedoucí k posílení zejména příjmové pozice úrovně českých zaměstnanců.
Vláda ve svém programovém prohlášení přislíbila po projednání se sociálními partnery zvýšit minimální mzdu tak, aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislý na sociálních dávkách. Dosud však nebyla v této oblasti nalezena shoda, zaměstnavatelé s pravidelným zvyšováním minimální mzdy nesouhlasí, byli ochotni jednat pouze o jejím zvýšení pro jednotlivá období a dále již zvyšovat nechtějí, aniž by byl nastaven „automatický“ mechanismus, který by zajistil předvídatelnost výše minimální mzdy v následujících letech.
Na tomto místě je asi vhodné připomenout základní funkce minimální mzdy:
a) Sociálně ochranná funkce
Minimální mzda má zaměstnance ochránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů. Zaměstnavatelům má minimální mzda zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence a zabránit mzdovému podbízení domácích i zahraničních pracovních sil.
b) Ekonomicko-kriteriální funkce
Minimální mzda vytváří předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovních činností, to znamená, že má zvýhodnit osoby s pracovním příjmem proti osobám se sociálním příjmem. Pro zaměstnavatele představuje minimální mzda nejnižší úroveň nákladů na mzdy zaměstnanců.
V této souvislosti je také nutno připomenout, že minimální mzda a její výše (dokonce i samotná její existence) vyvolává negativní reakce u zaměstnavatelů a jejich teoretických souputníků (liberálních ekonomů), kteří argumentují údajným jejím dopadem na růst nezaměstnanosti v důsledku zdražování práce. Tento pseudoargument byl i v materiálech a stanoviscích ČMKOS mnohokrát vyvrácen s poukazem na vývoj zaměstnanost v ČR v době, kdy zde minimální mzda po mnoho let (MM) nerostla a nezaměstnanost přesto stoupala, a také s ohledem na obdobný vývoj v některých sousedních zemích, kde je MM i výrazně vyšší než v ČR a přesto ani zde nevyvolává tlak na růst nezaměstnanosti.
Vývoj minimální mzdy v ČR
Po 6 letech nezvyšování minimální mzdy (2008 až 1. pololetí 2013) se ČMKOS podařilo prosadit návrat k její pravidelné valorizaci. Současně byla od 1. 1. 2017 zrušena odlišná (nižší) sazba minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance, tj. v případě poživatelů invalidního důchodu.
V roce 2019 činila minimální mzda 13 350 Kč a s účinností od 1. ledna 2020 byla zvýšena základní měsíční sazba minimální mzdy o 1 250 Kč na 14 460 Kč a základní hodinová sazba o 7,50 Kč na 87,30 Kč. V souvislosti se zvýšením minimální mzdy se valorizovaly i nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Nárůst minimální mzdy o 1 250 Kč by měl zaručit zvýšení podílu minimální mzdy k průměrné mzdě na cca 41,3 %. Vliv na tuto skutečnost však má nejen zvyšování minimální mzdy, ale zejména očekávaná negativní situace ve vývoji průměrné mzdy v roce 2020 v důsledku koronavirové pandemie. Podle posledních dostupných údajů bylo minimální mzdou odměňováno 4,6 % zaměstnanců, tj. cca 171 tis. osob (údaj za rok 2018).
V listopadu tohoto roku vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy od příštího roku ze stávajících 14 600 Kč na 15 200 Kč. Dosáhne tak na 42,4 % průměrné mzdy. Navýšení o 600 korun je kompromisní variantou. ČMKOS požadovala růst o 1400 Kč, zaměstnavatelé chtěli zachovat stávající úroveň. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo 4 návrhy růstu o 400 Kč, 900 Kč, 1400 Kč a o 1800 Kč. Koalice se nakonec dohodla na kompromisu 600 Kč.
Jak už bylo naznačeno, ČMKOS ve svém stanovisku k vládním návrhům v této oblasti požadovala přijetí varianty IV – zvýšení základní měsíční sazby minimální mzdy z částky 14 600 Kč na částku 16 400 Kč a základní hodinové sazby z částky 87,30 Kč na částku 97,60 Kč.
Tuto svou pozici zdůvodnila takto:
„Aby minimální mzda mohla skutečně plnit svoji sociálně-ochrannou a ekonomicko-kriteriální funkci, je nezbytné, aby dále docházelo k jejímu postupnému zvyšování. Minimální mzda v ČR stále patří k těm nejnižším v Evropě, její podíl k průměrné mzdě v ČR je pro rok 2020 odhadován na 41,6 %, přičemž za uspokojivý je v evropském kontextu považován podíl 50 %. Další navyšování minimální mzdy je zcela zásadní pro udržení konvergence české ekonomiky v evropském měřítku a kupní síly i nízkopříjmových zaměstnanců a jejich rodin ve světle dopadů epidemie COVID-19. Nárůst minimální mzdy na částku 16 400 Kč by měl přispět k tomu, aby si i lidé s nejnižšími příjmy mohli v roce 2021 zabezpečit základní životní potřeby z vlastních příjmů, z vlastní pracovní činnosti a bez další sociální pomoci ze strany státu.“
V této souvislosti je vhodné si připomenout vývoj minimální mzdy (MM) a průměrné mzdy (PM) v uplynulých letech:
Jak je patné, k výraznějšímu růstu podílu MM na průměrné mzdě došlo až vlastně v posledním roce v souvislosti s očekávaným poklesem průměrné mzdy v důsledku dopadů koronavirové pandemie. To, že požadavky ČMKOS na další růst MM mají své oprávnění, dokládá i mezinárodní srovnání:
Současně s růstem minimální mzdy rostou i tzv. zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy se uplatňují u zaměstnanců, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a u zaměstnanců ve veřejných službách a správě a stanovují nejnižší cenu práce odstupňovaně podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Pro tyto účely se práce zařazují do 8 skupin a pro každou z nich je stanovena příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy v hodinovém a měsíčním vyjádření. Následující částky platí pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.
ČMKOS zásadně odmítá některé návrhy (i z pozice ministerstva financí) na zrušení této kategorie, neboť i touto cestou lze prostřednictvím minimální mzdy ovlivňovat celkovou úroveň mezd a příjmů v ČR.