Jsme v obchodněpolitickém konfliktu, jaký od druhé světové války neexistuje,“ říká ekonomický expert Henrik Müller z Technické univerzity v Dortmundu v zajímavém dokumentu.
Směřuje to k nové studené válce mezi dvěma vedoucími mocnostmi,
ale jejich ekonomiky (na rozdíl od tehdejší situace mezi
USA a Sovětským svazem) jsou úzce propojeny
a vzájemně závislé.
Sebastian Heilmann
Filmový dokument stanice ARTE na konkrétních příkladech ukazuje, jaký dopad mají opatření a protiopatření v obchodní válce mezi USA a Čínou.
Obchodní konflikt mezi Amerikou a Čínou je bezprecedentní ekonomickou výměnou mezi dvěma velmocemi. Vrací se k víře obchodní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa: „America First!“ Spor se stupňuje v roce 2020 a způsobuje otřesy, které doléhají na Evropu i celý svět.
„Máme zásadní konflikt mezi dvěma vůdčími mocnostmi, které se obě chtějí dostat na vrchol… a celá věc by mohla vést k nové studené válce,“ říká expert na Čínu Sebastian Heilmann z Univerzity v Trevíru.
USA zavedly první cla v roce 2018 a v roce 2020 budou téměř všechny čínské výrobky zdaněny 25% dovozním clem. Trump chce snížit americký obchodní deficit o 650 miliard amerických dolarů ročně. Reakce Číny však rychle následuje: Čínská lidová republika reaguje na represivní cla USA protitarify. Je ovlivněn objem obchodu ve výši 800 miliard dolarů. Obchodní válka se pro Evropu stává také zkouškou.
Vzhledem k tomu, že se Německo jako exportní mistr světa stále více dostává do palebné linie Američanů, hrozí mu represivní cla na německý vývoz automobilů do USA. Aby se tomu zabránilo, je Spojeným státům dovoleno dovážet do EU geneticky modifikovanou sóju – k zlosti francouzského zemědělství a evropských obhájců spotřebitelů.
A také pro evropské společnosti s dceřinými společnostmi v Číně se situace zhoršuje – vývoz do USA stagnuje kvůli represivním clům. Konec obchodní války není na dohled, což by neměla změnit ani Světová hospodářská organizace (WTO).
Dokument je ke zhlédnutí na webu ARTE do 30.12.2020 v němčině a francouzštině; k dispozici jsou titulky anglické, polské, německé, italské a španělské.
Souboj gigantů: USA versus Čína
Takzvaná obchodní válka mezi těmito dvěma supervelmoci začala v roce 2018, protože Donald Trump cítil nespravedlnost vůči své zemi. Chronický obchodní deficit ve vztahu k Číně činil v té době podle údajů statistické úřadu United States Census Bureau kolem 420 miliard dolarů.
Stručně řečeno: hodnota amerického dovozu z Číny je mnohem vyšší než obráceně. Na druhou stranu americký prezident obviňuje obchodního partnera z nekalých praktik prostřednictvím masivních státních dotací, krádeží know-how a transferu technologií.
V lednu 2018 prezident uložil represivní cla ve výši 30 % na solární články a moduly a 20 % až 50 % na pračky – produkty, které se z Číny dovážejí ve velkém. Poté následovala 25% cla na dovoz oceli a 10 % na hliník. Zde Trump argumentoval tím, že by u tohoto zboží neměla vznikat závislost na zahraničních zemích z důvodu národní bezpečnosti.
Protitarify, které Čína pohotově zavedla ovlivnily také zemědělské produkty, jako jsou sójové boby – to poškozuje obzvláště zemědělce na americkém Středozápadě.
Trumpovou agresivní politikou trpí i vlastní populace, protože podle ekonomů jsou dodatečné náklady vzniklé v důsledku cel téměř úplně přeneseny na dovážené zboží. Zejména americké agropodnikání je považováno za velký propadák. Zatímco před rokem 2018 šlo do Číny přibližně 60 % sojové sklizně a generovalo tržby 12 miliard dolarů, zisky od té doby klesají.
Jedna věc je jasná: obchodní konflikt, který vypukl před téměř 3 lety, ještě dnes rozděluje svět. Je to výzva, ale také příležitost pro nového amerického prezidenta Bidena a jeho vizi usmíření.
Kde se setkávají velmoci: Amerika a Čína v jihovýchodní Asii
Po skončení studené války se zdálo, že jihovýchodní Asie zůstane v dohledné budoucnosti geopoliticky stabilní oblastí pod americkým vedením. V posledních dvou desetiletích však znovuobjevení Číny jako hlavní velmoci zpochybnilo geopolitickou budoucnost regionu a přineslo přízrak obnovené velmocenské soutěže.
Jak vysvětluje David Shambaugh ve své knize Where Great Powers Meet, Spojené státy a Čína jsou zapojeny do globální soutěže o moc. I když se tato konkurence pohybuje po celém světě, je soustředěna v Asii. V této knize se Shambaugh zaměřuje na kritickou podoblast jihovýchodní Asie.
USA a Čína neustále bojují o postavení a vliv v této nesmírně významné oblasti – a výsledek této soutěže bude hodně určovat, zda Asie po sedmi desetiletích opustí americkou oběžnou dráhu a spadne do nové čínské sféry vlivu. Stejně důležité je, že pokud dojde ke globálnímu „mocenskému přechodu“ z USA do Číny, bude dobrým ukazatelem osud jihovýchodní Asie.
V současné době obě mocnosti přinášejí ve své konkurenci důležitá aktiva. Spojené státy mají v celém regionu hloubku a šíři bezpečnostních vazeb, měkkou sílu a přímé investice, které empiricky převažují nad čínskými. Čína má naopak větší diplomatický vliv, mnohem větší obchod a geografickou blízkost.
Při hodnocení pravděpodobnosti regionálního přechodu moci zkoumá Shambaugh, jak manévruje ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie) a její členské státy a do jaké míry jsou v souladu s jednou nebo druhou mocností.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.