Dva domorodí náčelníci obviňují brazilskou hlavu státu z pronásledování domorodých obyvatel a ničení jejich obživy – amazonské džungle.
Brazilští náčelníci Raoni Metuktire a Almir Narayamoga Surui vyzvali k vyšetřování prezidenta Jaira Bolsonara Mezinárodním trestním soudem v Haagu. V dopise, který má k dispozici tisková agentura AFP, obviňují brazilskou hlavu státu ze „zločinů proti lidskosti“. Bolsonaro pronásleduje domorodé obyvatelstvo, ničí jejich obytné oblasti a porušuje jejich základní práva.
Tvrzení domorodých náčelníků jsou obsažena v 50stránkovém dokumentu, o kterém francouzský deník Le Monde informoval jako první. Spis pro Mezinárodní trestní soud sestavil francouzský právník William Bourdon.
Není stanoven žádný termín pro rozhodnutí, ale „je to záležitost velmi naléhavá“, řekl Bourdon. „Vzhledem k devastaci Amazonie bojujeme s časem.“
Ničení deštného pralesa
Od doby, kdy se Bolsonaro ujal úřadu v roce 2019, byly zničeny obrovské úseky deštného pralesa a ohroženy tradiční komunity. Odlesňování za dva roky vzrostlo téměř o 50 % a dosáhlo nejvyšší úrovně od roku 2008. Invaze na domorodá území se v roce 2019 zvýšila o 135 % a v loňském roce bylo při konfliktech zavražděno nejméně 18 lidí.
Navzdory tomu pokuty za trestné činy proti životnímu prostředí v povodí Amazonky poklesly v roce 2019 o 42 %, odhalila zpráva, jež dokumentuje „druhý rok ekologické katastrofy v Brazílii Jaira Bolsonara“.
„Zatímco se scénář zhoršuje, vláda omezuje vymáhání,“ uvedl Marcio Astrini, výkonný ředitel Climate Observatory, skupiny nevládních organizací stojících za zprávou. „Je děsivé vidět, že dochází ke koordinovanému útoku na klima, les a jeho obyvatele.“
Těžba na území domorodých obyvatel
Jak se dočteme v lednové zprávě organizace Climate Observatory, současná vláda učinila počátkem roku 2020 důležitý krok k urychlení projektu ničení Amazonie. V únoru podepsal prezident Jair Bolsonaro zákon (PL 191/2020), který umožňuje těžební činnosti a výrobu elektřiny na původních územích domorodců.
Opatření, které vláda zkoumá od roku 2019, je silně kritizováno domorodými a environmentálními organizacemi. Projekt mimo jiné umožňuje pěstování geneticky modifikovaných organismů, reguluje průzkum a těžbu ropy, zemního plynu a dalších uhlovodíků v těchto lokalitách. Rovněž stanoví, že těžba bude probíhat na „domorodých pozemcích označených prezidentem republiky“.
To znamená, že tyto činnosti mohou probíhat dokonce i v oblastech, kde bydlí izolovaní domorodí jedinci. Podle Fundação Nacional do Índio (Funai) je v současné době v brazilské Amazonii nejméně 100 izolovaných domorodých skupin.
Průzkum provedený brazilskými a australskými vědci, kteří analyzovali dopady projektu na životní prostředí, naznačil, že pokud bude zákon PL 191/2020 schválen, může být devastována oblast v Amazonii téměř tak velká jako Venezuela, což bude mít za následek miliardové ekonomické ztráty ročně .
Návrh zákona ohrožuje zhruba 860 tisíc km² amazonského deštného pralesa, jehož devastace by měla dopad na výrobní řetězce a vodní srážky, což by mělo negativní dopad na další regiony a zemědělství. V tuto chvíli je projekt pozastaven v představenstvu Sněmovny reprezentantů, dokud nebude předložen zvláštní komisi k prozkoumání.
Psali jsme:
- Odlesňování Amazonie nabírá na obrátkách a překonalo rekord
- Brazílie zaznamenala nejvíce lesních požárů za posledních deset let
- Globální rizika: Největší hrozbou zůstává změna klimatu
- Evropští investoři tlačí na Bolsonara, aby zastavil devastaci Amazonského pralesa
- Kancléřka Merkelová má pochybnosti o dohodě EU-Mercosur
- Nová zlatá horečka likviduje brazilský amazonský prales