Jan Zeman komentuje případ mzdové diskriminace zaměstnanců, proti kterému Česká pošta podala stížnost.
Tak jsme se dočetli, že se vedení České pošty obrací se stížností na Nejvyšší soud k soudu Ústavnímu. Co tak strašného Nejvyšší soud ČR učinil? Ve svém rozsudku konstatoval, že nelze mimopražským pracovníkům České pošty platit za stejnou práci (např. doručovatelky nebo za přepážkou) méně než pracovníkům pražským. Má-li platit zásada nediskriminace, nemohl rozhodnout jinak.
Pošta jako státní podnik veřejné služby byla u nás budována již od dob Marie Terezie. Práce u státní pošty obnášela jisté výhody – odměny za práci podle tabulek, státní penzi, zaměstnanec nemohl být propuštěn jen proto, že se křivě podíval na svého šéfa aj.
Zdá se, že se polistopadoví vládci v Česku rozhodli na poště dokázat, že je (za jejich řízení) stát nejhorším hospodářem. Vzali jí a privatizovali četné ziskové činnosti a tím vytvořili veliké sekery v hospodaření pošty. Pro vzniklou ztrátovost ji donutili zásadně zdražovat své základní služby (běžný pohled z padesáti haléřů a běžný dopis z jedné koruny na 19 korun), ač pošta už podle Marie Terezie má být nejen fyzicky, ale také ekonomicky všeobecně dostupná.
Nutili vedení pošty platit velké části pracovnic a pracovníků hanebně nízké mzdy, snižované navíc řadou šikanózních postupů. Nutili jej rušit vesnické pobočky pro ztrátovost. Boje o zachování poštovních poboček se staly jedním ze smutných koloritů našeho venkova. Nebylo přitom podstatné, zda ministr vnitra, pod něhož spadají pošty, pocházel z pravice nebo z umírněně levicové ČSSD. Konečně, shodou okolností je dnes ministrem vnitra předseda ČSSD Jan Hamáček.
Vedení pošty ignorovalo zásadu rovného zacházení v odměňování pracovníků České pošty. Když ji Nejvyšší soud ČR sdělil, že jde o mzdovou diskriminaci, oznámilo, že si bude stěžovat u Ústavního soudu. Kapitalistické, ale smutné.
Nepřekvapuje, že se někteří pravicoví ekonomové jako Markéta Šichtařová staví za postup vedení České pošty. Prý nám Nejvyšší soud obnovuje socialismus v zemi. Zdá se, že paní ekonomka neví nic o veřejně prospěšných činnostech, na které by se tržní principy vztahovat neměly ani za kapitalismu. Patří k nim i poštovní služby. Z argumentu, že přece na venkově je například nižší nájemné než v Praze, by asi radost neměl ani neoklasik anglické politické ekonomie, Marxův současník John Stuart Mill. Byl si totiž vážných nedostatků tehdejší britské kapitalistické ekonomiky dobře vědom.
Na počátku roku 2021 bylo z české pošty propuštěno na 1500 pracovníků, ač ta prý trpí jejich nedostatkem. Stát sice poště přispěl uvolněním části peněz, které jí za objednané služby v minulosti neplatil, ale další část ztráty odmítl pokrýt. Takže si pošta poradila. Jak je tristním zvykem v polistopadové ČR, na úkor svých pracovníků.