Stavba nového kanálu Istanbul by mohla ohrozit pozici průlivu Bospor a Dardanely i jeden z pilířů novodobé státnosti Turecka.
Turecký analytik Hasan Selim Ozertem se věnuje na stránkách novin VTimes otázce stavby nového alternativního kanálu mezi Černým a Marmarským mořem. „Bláznivý projekt“ kanálu Istanbul představil v roce 2011 prezident Recep Tayyip Erdogan. V případě, že by se realizoval, došlo by k výrazným změnám pro status Bosporu a Dardanel i tzv. konvence z Montreux.
Na začátku dubna Erdogan informoval o ukončení tendru pro výstavbu kanálu. Stavba by měla začít v létě letošního roku. Podle dalších informací mají o projekt zájem investoři z Číny. Nicméně situace kolem kanálu je nejednoznačná: jsou zde ekonomické i ekologické otázky a samozřejmě otázky politické. Kanál Istanbul se může negativně promítnout do konvence z Montreux z roku 1936, která stanovuje režim pro oba průlivy a Marmarské moře a je považována za jeden ze základů suverenity Turecké republiky.
Když v roce 2011 Erdogan oznámil výstavbu kanálu Istanbul, opět se v Turecku rozběhla politická debata o konvenci z Montreux, v roce 2013 ale uhasla díky politické situaci v zemi. V roce 2019 však vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje toto téma znovu otevřela v souvislosti s komunálními volbami.
Když Turecko letos v březnu vystoupilo z Istanbulské konvence, začalo se v turecké politice znovu mluvit o pravomocech parlamentu a prezidenta. V rámci této debaty padla otázka, zda Turecko může opustit i další mezinárodní dohody, včetně konvence z Montreux. Odpověď předsedy tureckého parlamentu zněla: je to technicky možné, ale jinak nepravděpodobné.
V souvislosti s událostmi v Suezském průplavu se ale projekt kanálu vrátil do agendy Erdoganovy vlády. Dalším impulzem bylo dění na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem i rozhodnutí USA poslat do Černého moře vojenské lodě.
Konvence z Montreux dává Turecku kontrolu nad provozem v průlivech Bospor a Dardanely, které spojují Černé moře a Středomoří. Dohoda umožňuje volnou plavbu civilním lodím, v případě vojenských plavidel stanovuje pravidla (tonáž, délka pobytu, počet plavidel, přísnější podmínky pro plavidla zemí, které neleží u Černého moře). Všechny země musejí o přechodu přes průlivy informovat tureckou stranu 8-15 dní předem.
Tato pravidla dávají Turecku hlavní slovo v otázkách stability a předvídatelnosti situace v Černém moři. Například v roce 2008 v době rusko-gruzínské války odmítlo Turecko povolit průjezd americké vojenské lodě kvůli vyšší tonáži.
Výstavba nového kanálu by mohla zpochybnit konvenci z Montreux i význam průlivů.

Turecký prezident Erdogan tvrdí, že Turecko bude mít nad novým kanálem plnou suverenitu. Řekl také, že Turecko nechce opustit konvenci z Montreux, dodal ovšem, že jeho vláda se nebojí žádných změn dohod, pokud by zlepšily postavení Turecka. Kritici mají naopak obavy, že kanál Istanbul v důsledku podkope bezpečnost Turecka. Turecko by se mělo po jeho výstavbě snažit o uchování statu quo.
Kanál Istanbul není prvním velkým investičním projektem turecké vlády v oblasti Marmarského moře. Plánuje se zde i výstavba nového letiště v hodnotě 30 miliard euro a na březích nového kanálu se počítá s výstavbou města pro 1 milion lidí. Celý tento projekt je srovnáván s americkým investičním plánem Bidenovy administrativy pro stimulaci ekonomiky v hodnotě 2,3 biliony dolarů.
Otázky kolem kanálu Istanbul jsou ale i čistě ekonomické. Konvence z Montreux zajišťuje obchodním lodím volný průplav průlivy a Turecko nebude mít právo nutit lodě k alternativnímu využití nového kanálu. Dnes získává turecký státní rozpočet z tranzitu přes průlivy roční příjem v hodnotě 150 milionů dolarů po odečtení nákladů. Je tak otázkou, zda projekt v rozsahu 10 až 20 miliard dolarů bude pro Turecko rentabilní.
Z hlediska dlouhodobé perspektivy se černomořský region může stát konkurenceschopnou ekonomickou zónou. Tehdy by se nový kanál Istanbul mohl stát alternativní trasou pro přepravu.
Z politického hlediska odpovídá zachování statu quo zájmům jak Turecka, tak i dalších černomořských zemí, jak se v telefonátu 9. dubna shodli ruský a turecký prezident. Konvence z Montreux je pro Turecko prakticky právním základem pro to, aby se mohlo vyhnout velmocenským střetům a zabezpečit bezpečnost i suverenitu průlivů.
Nicméně debata v turecké politice ukazuje, že vláda se snaží udržet si iniciativu v domácí politice a občas dělá dvojsmyslná prohlášení, která mají udržovat polické napětí kolem tohoto tématu. V dlouhodobé perspektivě vyjádření na nejvyšší úrovni naznačují, že i po dostavbě kanálu Istanbul bude režim konvence z Montreux zachován, dokud nebude zformulováno něco lepšího.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.