Lavrov otevřeně zpochybnil smysl takové přítomnosti, když ani 100 tisícový kontingent NATO uvnitř Afghánistánu nic nesvedl.
Rusko důrazně varovalo Spojené státy před rozmisťováním vojenských jednotek v bývalých sovětských středoasijských státech po stažení z Afghánistánu, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Rjabkov také řekl, že Moskva tuto zprávu předala Washingtonu během summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým prezidentem Joem Bidenem, který se konal minulý měsíc v Ženevě.
Ruské varování bylo zveřejněno krátce poté, co americká strana ohlásila, že stahování vojsk z Afghánistánu je dokončeno z 90 % a americké mise v zemi skoční 31. srpna.
Rjabkov dále řekl, že přesun stálé americké vojenské přítomnosti do zemí v sousedství Afghánistánu je pro Rusko „nepřijatelný“. Rusko mělo Američanům už naznačit, že takový krok by „změnil spoustu věcí nejen v našem vnímání toho, co se děje v tom důležitém regionu, ale i v našich vztazích se Spojenými státy,“ cituje agentura Associated Press ruského diplomata.
Podobné varování signalizovala Moskva také středoasijským zemím. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí zdůraznil, že Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán jsou členy Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Z toho podle Lavrova plyne, že každá přítomnost cizích jednotek na jejich území musí být potvrzena tímto bezpečnostním paktem. Dodal, že žádná z těchto zemí tuto otázku nevznesla.
Tádžikistán i Kyrgyzstán hostí ruské vojenské základny. Kyrgyzstán, který hostil americkou vojenskou základnu, jež podporovala operace v Afghánistánu, ji uzavřel v roce 2014. Uzbekistán, který také hostil americkou základnu, nařídil její uzavření v roce 2005 kvůli napětí ve vzájemných vztazích s Washingtonem. Uzbecké ministerstvo obrany v květnu letošního roku znovu potvrdilo, že uzbecká ústava a vojenská doktrína vylučují přítomnost jakýchkoli zahraničních jednotek na jejím území.
Lavrov také dodal, že není toho názoru, že by „vznik nových amerických vojenských zařízení ve střední Asii podporoval bezpečnost v regionu“. Ruský ministr dal takový nápad o menší vojenské přítomnosti USA v blízkosti Afghánistánu do souvislosti s tím, že 100 tisícová jednotka vojáků NATO umístěná roky v Afghánistánu „nedokázala nic udělat“. Lavrov dodal: „S největší pravděpodobností chtějí jen zajistit svou vojenskou přítomnost ve střední Asii a mít možnost ovlivnit situaci v této oblasti.“
Jak už jsme informovali, USA zvažovaly možnost, že by se Uzbekistán a Tádžikistán jako země hraničící s Afghánistánem mohly stát shromaždištěm pro sledování a pro rychlou vojenskou reakci na vývoj v této zemi. Další zemí, o které se uvažovalo byl Kazachstán, který s Afghánistánem přímo nesousedí, zato je přímým sousedem Ruské federace.
V souvislosti s rychlým stahováním USA z Afghánistánu dosáhl Tálibán rychlých územních zisků po celé zemi. Minulý pátek Tálibán potvrdil, že nyní kontroluje 85 % území Afghánistánu.
Rusko dalo najevo svoje obavy z toho, že by tato situace mohla destabilizovat střední Asii. Nástup Tálibánu už vedl k tomu, že stovky afghánských vojáků uprchly přes hranici do Tádžikistánu, který musel povolat 20 000 vojenských záložníků a posílit svou jižní hranici s Afghánistánem.
Minulý týden navštívila Moskvu vysoká delegace Tálibánu, aby nabídla ujištění, že postup povstalců v Afghánistánu neohrožuje Rusko ani jeho spojence ve střední Asii.