Jan Zeman pokračuje ve svém seriálu věnovaném koncepci klimatických změn. V dnešním díle se věnuje problému podivného chápání externalit.
Externality vymezil švýcarský konzervativní ekonom J. E. Mead již v 50. letech 20. století jako „vnější externí mimotržní vztah soukromých subjektů“ s tím, že mohou být technologické a peněžní. Mohou být též mimoekonomické a ekonomické. Je šokující, když studie „Dotace na fosilní paliva v Evropě“ (Fossil fuel subsidies in Europe), s podporou Světové obchodní organizace (WTO) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) k dotacím fosilních paliv počítá i daňové úlevy, neinternalizované externality (ekonomické škody na veřejném zdraví a životním prostředí), zvýhodněné veřejné půjčky a veřejné bankovní záruky. Takové položky by se měly rozlišovat a hlavně nezahrnovat pod dotace. Navíc zřejmě nezná nepřímé křížové dotace. Co si tak vzpomínám, za takové chyby se za mých studijních let 1976-80 na Vysoké škole ekonomické v Praze vyhazovalo od zkoušky. Což takhle používat odpovídající název „Neúplná veřejná podpora výroby a spotřeby fosilních paliv v Evropské unii“?
Úkol představitelů skupiny zemí G20 – postupně do roku 2020 zrušit dotace, resp. veřejnou podporu fosilních paliv – byl vytyčen již v roce 2009. Daleko se zde nepokročilo v EU ani mimo ni. Obvykle platí: „Bližší košile než kabát!“ Naopak veřejné rozpočty v EU ve velkém podporují spotřebu fosilních paliv, např. formou podpory plynárenství, zvláště pak výstavbu terminálů na dovoz zkapalněného zemního plynu LNG, nejednou těženého hrubě závadně z břidlic. Kromě toho v letech 2008-15 Evropská banka pro obnovu a rozvoj podpořila průzkum ložisek fosilních paliv asi 15 miliardami eur. Že by ochrana klimatu?
Disponuji tabulkami deformací cen paliv a energie v ČR od roku 1990, v rámci klesající dostupnosti podkladů pro výpočty. Uvedu aktuální data za poslední roky.
Tabulka č. 1 ukazuje dotace cen paliv a energie v ČR v letech 2015-20 v mil. Kč:

Dotace cen centralizovaného tepla od roku 1999 a dotace biopaliv mimo běžné zemědělské dotace od roku 2013 jsou nulové. Od roku 2001 Transgaz nedotuje ceny zemního plynu.
Objem veřejných dotací na paliva a energie není v posledních letech v ČR malý. Rozhodující jsou dvě položky – na úspory paliv a energie (pozitivní, ale závislé na výnosu principiálně neefektivního obchodu s povolenkami na emise CO2) a na podporu cen elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů (OZ). Tato položka je vysoce neefektivní. Je daní za instalaci technicko-ekonomicky zjevně nezralých technologií a za superzisky solárních a dalších baronů, v rámci nechvalného obřího Bursíkova převážně fotovoltaického tunelu z let 2009-10, daní za dobývání veřejné renty. Těžce kompromituje politiku podpory získávání paliv a energie z OZ v ČR. V EU ani jinde ve světě nemá v takovém rozsahu obdoby. Dokonce ani v tomto směru druhé nejhorší Španělsko není zde na tom zdaleka tak zle jako ČR.
Tabulka č. 2 ukazuje výši nepřímých křížových dotací v ČR v letech 2015-20 v mil. Kč:

Nepřímé křížové dotace na ceny zemního plynu a elektřiny v relaci velkoodběr – maloodběr byly odstraněny v letech 1997-98, dlouho před sledovaným obdobím. Zavádění trhu s elektřinou v ČR zničilo statistiku cen elektřiny, Takže ani ČSÚ, ani MPO, ani ERÚ, ani OTE neznají výši průměrné ceny elektřiny pro velkoodběratele. Podobně byla zničena statistika tarifů elektřiny pro podnikatelský maloodběr a pro obyvatelstvo. Je známa jen tzv. regulovaná složka ceny – asi 55 % její celkové výše. Cena tzv. silové elektřiny silně kolísá, dominují spekulační nákupy a prodeje, takže je těžké určit její reálnou výši. Smutné je, že se stát o to ani nepokouší.
V důsledku zkázy statisticky cen elektřiny mé výpočty nepřímých křížových dotací cen elektřiny mezi jednotlivými skupinami maloodběru elektřiny končí v roce 2008. Nepřímé křížové dotace cen elektřiny pro domácnosti na úkor cen elektřiny podnikatelského maloodběru činily v roce 2008 asi 6,6 mld. Kč, nepřímé křížové dotace cen pro domácnosti nehospodárně topící elektřinou na úkor domácností úsporně elektřinou netopící činily v roce 2008 asi 8,35 mld. Kč. Reálně ale nezmizely. Zůstala jediná vyčíslitelná nepřímá křížová dotace cen paliv a energie v ČR – podpora OZE. Je velmi vysoká, ale zjevně neefektivní ze stejného důvodu jako dotace k cenám elektřiny z OZE.
Tabulka č. 3 ukazuje výši daňových úlev na paliva a energii v ČR v letech 2015-19 v mil. Kč:

Rozhodující položkou daňových úlev na spotřebu paliv a energie je osvobození mezinárodní veřejné dopravy od placení daně z přidané hodnoty – jí spotřebovaných paliv a energie – a od spotřební daně za pohonné hmoty u mezinárodní námořní, námořně rybářské, vnitrozemské vodní a letecké dopravy, obojí poskytované na základě mezinárodních mnohostranných recipročních smluv. Význam zařazení centralizovaného tepla do snížené sazby daně z přidané hodnoty se snížil v důsledku jejího zásadního zvýšení. Od 1. 1. 2020 byla přeřazena do 10 % sazby, takže výše této daňové úlevy se zvýší. I když jde o podporu spotřeby energie, je nutné ji zachovat, protože centralizované vytápění je ekologicky šetrné, navíc často na základě hospodárné a emisně úsporné kombinované výroby elektřiny a tepla.
Tabulka č. 4 ukazuje odhad ekonomické části externalit způsobených energetikou v ČR v letech 2015-19 v mil. Kč:

Externality vlivem emisí PM, NOx a SO2 jsou spočítány tzv. metodou Světové banky. Externality vlivem emisí GHG na základě doporučení konference ministrů dopravy členských států EU z roku 1997 v Paříži jako 2 % HDP. Externalita jaderná koncovka je počítána jako nedostatečná výše jaderného odvodu na fond jaderné koncovky. V ČR činí 5 % hodnoty vyrobené elektřiny, ač by měl činit 10 %. Nemožnost zjistit „velkoobchodní cenu elektřiny v ČR vedlo k méně přesnému výpočtu – v letech 2013 až 2016 ve výši provedeného odvodu na účet jaderné koncovky, po zvýšení sazeb o 10 % byl počítán jako 90 % tohoto odvodu.
Ke všem třem metodickým postupům k výpočtu externalit z energetiky mohou být četné více či méně závažné připomínky. Zásadní problém je, že špičkové výzkumy československých expertů vyčíslování externalit před rokem 1989 vedené ing. Vladimírem Voráčkem byly na jaře 1990 zrušeny, takže solidní podklady od té doby nemáme. V posledních letech část ekologů argumentuje s enormními externalitami v důsledku emisí toxických látek, zejména PM2,5, v některých případech v počtu předčasně zemřelých převyšujících negativní dopady kouření tabákových výrobků na zdraví lidí, což je zjevně mimo realitu. Nestačilo by ani převrácení hodnot v tabulce č. 4 uvedených ve sloupcích 4.1. a 4.2. Způsob výpočtu oné údajné enormní úmrtnosti na PM2,5 a přidružené škodliviny tají. Tedy, mnohokrát mně ho slíbili poskytnout, ale neučinili tak. Proto k němu nepřihlížím.
Externalit z využívání paliv a energie v ČR je samozřejmě mnohem víc. Jde zejména o externality provázející těžbu fosilních paliv. Ty z těžby uhlí v ČR neumím vypočítat, ty z těžby ropy a zemního plynu v zahraničí nejsou známy. Jisté externality provází i výrobu paliv a energie z OZE, zvláště pak v případě tzv. biopaliv.
Při vědomí možných chyb z nedostatečného poznání se zdá, že největším ekonomickým i mimoekonomickým problémem externalit v Česku se staly emise skleníkových plynů, kdy se ČR v přepočtu na obyvatele a rok drží mezi dvaceti nejhoršími státy na světě. I když v řadě směrů ji brzdí špatná pravidla světového společenství a Evropské unie, je pravdou též, že pro změnu tohoto neutěšeného stavu dosud ČR udělala málo.
Ptáme-li se, co by ČR měla v dané oblasti udělat nejlépe hned, jde zejména o:
- Zrušení podpory cen elektřiny z OZE z let 2009-10, viz 5. sloupec v tabulce č. 1 a jediný sloupec v tabulce č. 2. Ty druhy OZE, u kterých lze předpokládat efektivnost, je nutné podporovat zejména investičními dotacemi. Dotace cen vyráběné elektřiny a tepla by měly být nepřípustné.
- Zrušení mezinárodních mnohostranných recipročních smluv o osvobození mezinárodní veřejné dopravy od placení daně z přidané hodnoty včetně jí spotřebovaných paliv a energií a mezinárodní vodní a letecké dopravy od placení spotřební daně za pohonné hmoty, což je možné jen za podmínky, že se tak dohodne celé světové společenství nebo to prosadí hlavní velmoci. Tedy, pokud WTO myslí boj za stabilitu klimatu vážně, musí stávající osvobození mezinárodní veřejné dopravy od placení daně z přidané hodnoty a mezinárodní námořní, námořně rybářské, vnitrozemské vodní a letecké dopravy od placení spotřební daně za pohonné hmoty zrušit a naopak zavést zákaz těchto a podobných osvobození.
- Zásadní snižování emisí skleníkových plynů. Jisté je, že jde o nejméně jasnou položku externalit a že bez účinného celosvětového postupu zde izolovaná nejen akce ČR, ale i celé EU nemůže příliš pomoci.
Aktuální je i zásadně zlepšit datovou základnu pro výpočty deformací cen paliv a energie a pro kvantifikaci vznikajících externalit ekonomického charakteru. Její nedostatečnost může přispět k chybným rozhodnutím s citelným negativním dopadem na politiku ochrany stability klimatu.
Celý seriál článků k tématu najdete zde:
- Ke koncepci klimatických změn. Z historie velkých klimatických změn v geologických dějinách Země (1.část)
- Ke koncepci klimatických změn. Základní koncept klimatických změn (2.část)
- Ke koncepci klimatických změn: Argumenty proti koncepci IPCC (3. část)
- Ke koncepci klimatických změn. Cena za ochranu stability klimatu (4.část)
- Ke koncepci klimatických změn. Nutné změny v dopravě (5. část)
- Ke koncepci klimatických změn. Nutné změny v dopravě (6. část)
- Ke koncepci klimatických změn: Nepřímé emise GHG (7. část)
- Ke koncepci klimatických změn: Čím pohánět dopravní prostředky? (8. část)