!Argument hovořil s politologem Oskarem Krejčím o výsledcích klíčových voleb v Jižní Koreji a o možnostech změny zahraniční politiky Soulu vůči severokorejskému Pchjongjangu.
!Argument: Čtenáři jsou zvyklí spíše sledovat volby v některých evropských zemích, nyní se velká pozornost věnovala Francii. Proč jsou důležité prezidentské volby v Jižní Koreji?
Oskar Krejčí: V jihokorejských volbách se objevují tři klíčová témata, a to dlouhodobě a opakovaně: bezpečnost, korupce a relativní ekonomická stagnace. Téma korupce zlomilo vaz bývalé prezidentce, která je nyní ve vazbě. Volby v Jižní Koreji jsou zajímavé proto, že vítězný kandidát Moon Jae-in odpovídá standardním způsobem na témata korupce a ekonomiky. Ale liší se v otázkách bezpečnosti.
Představuje zásadní naději návratu k tzv. sluneční politice.
!A.: Co je sluneční politika?
O.K.: Sluneční politika se váže k přelomu století, kdy se jihokorejští prezidenti snažili o zlepšení vztahů se Severní Koreou. Bylo dohodnuto zastavení jaderního programu pro vojenské účely, omezeně probíhaly návštěvy mezi Severní a Jižní Koreou, především sjednocování rodin rozdělených válkou. Mimořádně významným faktorem bylo obnovení železničního spojení mezi oběma zeměmi. A zde vstupuje do hry geopolitika: tím se totiž otevřela dopravní trasa z Jižní Koreje do Číny i na Transsibiřskou magistrálu. A to začalo vadit. Byly zde mocné zájmy, které si přály, aby obchod Jižní Koreje probíhal po oceánech, kde dominuje americká námořní flotila. Navíc se objevila i otázka, jak ve zklidňující se situaci nadále zdůvodňovat umístění amerických vojáků v Japonsku.
!A.: Kdy a proč došlo ke změně?
O.K.: Sluneční politika byla zlikvidována spolu s nástupem George Bushe mladšího. Ten zařadil Severní Koreu do osy zla. Následně Severní Korea ustoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a začala provádět jaderné testy.
!A.: Jaká je tedy pozice nově zvoleného jihokorejského prezidenta v zahraniční politice?
O.K.: Moon se kriticky staví k umístění amerického systému THAAD v Jižní Koreji – například vyzýval, aby s tímto rozhodnutím bylo posečkáno na novou vládu. Chce jednat přímo s Pekingem, Moskvou, ale i Japonskem. A z náznaků vyplývá, že je připraven i na přímé rozhovory se Severní Koreou. Chce s ní mít jiné vztahy, než jeho předchůdkyně a jeho politika může směřovat ke sjednocení poloostrova. Přestavuje obrovskou šanci na obnovení sluneční politiky.
Paradoxně je velkou šancí i nevypočitatelnost nového prezidenta Trumpa – protože skutečně nevíme, co udělá, je zde naděje, že by snahu nového jihokorejského prezidenta nemusel blokovat.
!A.: Jaká je domácí pozice nového prezidenta?
O.K.: Z jeho prvních kroků – jmenování premiéra a dalších důležitých státních činitelů, je patrné, že je na výkon moci připraven. Jeho zázemí je v demokratické liberální straně, kterou můžeme zařadit do levicového spektra.
Zajímavé a dosti neznámé je ovšem to, že velká většina předcházejících prezidentů Jižní Koreje byli protestanti.
!A.: Protestanti v Jižní Koreji? Očekávala bych konfuciánce…
O.K.: Korea byla v 19. století v ohnisku zájmu amerických misionářů, kteří si tam „vychovali“ protestantskou enklávu. Kruhy v minulých letech spjaté s vojenskou diktaturou byly převážně protestantské, konfuciánců – prezidentů v Jižní Koreji mnoho nebylo.
!A.: A nový prezident?
O.K.: Nový prezident, Moon Jae-in, je katolík. Stejně jako jeho předchůdce Kim Dae-jung, který se věnoval právě sluneční politice. A za svoji sluneční politiku obdržel Nobelovu cenu míru. Je to s podivem, ale i výbor pro udělování těchto cen se může někdy trefit.
Ilustrační obrázek: Autor: Associated Press – New Indian Express, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=58693733