EU se obává historické migrační krize v Africkém rohu

Válka v Etiopii hrozí destabilizací oblasti s 200 miliony obyvatel.

Brusel se obává, že ozbrojený konflikt v Etiopii by se mohl v roce 2022 zvrhnout a způsobit humanitární katastrofu a migrační krizi historických rozměrů. Zdroje z EU varují před rizikem, že válka může destabilizovat celý Africký roh, oblast, kde žije více než 200 milionů lidí a která je již nyní pod tlakem masivního vnitřního přesídlování obyvatelstva. USA uvalily sankce na některé eritrejské úřady a společnosti zapojené do ozbrojeného střetu. EU však nebyla jednotná, pokud jde o přijetí opatření, přestože si uvědomuje riziko spirály násilí, která by mohla destabilizovat celou oblast.

„Situace v některých částech Afriky je znepokojivá a vnásledujících měsících by nás mohla vyděsit,“ říká evropský diplomatický zdroj. Stejný zdroj poukazuje na válku v Etiopii, kde povstalci v oblasti Tigraj na severu země bojují proti federální armádě, jako na jeden z hlavních zdrojů obav pro rok 2022.

EU se obává, že konflikt v Etiopii by se mohl ještě více rozhořet a zatáhnout do něj kromě Eritreje, která je do něj již zjevně zapojena, i další země v regionu, jako je Súdán, Jižní Súdán a Somálsko.

„Etiopie zažívá jednu z nejkrvavějších válek, které se v současnosti na planetě vedou,“ tvrdí zdroje z EU. Obávají se o mírové přežití oblasti, „i když válka skončí“. Podle Evropské komise konflikt vyhnal z domovů již více než dva miliony lidí a tisíce jich hledají útočiště v Súdánu. Súdánské úřady již pohrozily, že vyvolají masivní pohyb migrantů do Evropy nebo USA.

Neúspěšné sankce proti Etiopii jsou pro šéfa diplomacie EU zklamáním

V prosinci šéf diplomacie EU Josep Borrell kritizoval členské státy EU za to, že se nedokázaly dohodnout na sankcích proti osobám podezřelým z válečných zločinů v etiopské občanské válce.

Reakce EU na občanskou válku v Etiopii byla „jednou z mých největších frustrací“, uvedl vysoký představitel EU pro zahraniční věci Borrell. Zatímco administrativa Joea Bidena v USA uvalila sankce na základě Magnitského zákona o lidských právech, EU je nenásledovala a pouze zmrazila rozpočtovou podporu Etiopii ve výši 107 milionů dolarů.

Kromě četných zpráv o porušování lidských práv oběma stranami konfliktu mají boje ničivé humanitární důsledky. Podle Světového potravinového programu OSN čelí v Tigraji hladomoru údajně více než 400 000 lidí. Přibližně 9,4 milionu lidí v Etiopii nyní naléhavě potřebuje potravinovou pomoc.

Válka vypukla v listopadu 2020, kdy premiér Abiy Ahmed, nositel Nobelovy ceny za mír za rok 2019, obvinil Lidovou frontu za osvobození Tigraje (TPLF), která vládne severnímu regionu, z útoku na dvě etiopské vojenské základny. Od Ahmedova nástupu k moci v roce 2018, kdy začal vytlačovat členy TPLF z klíčových institucí, však napětí mezi oběma stranami narůstá. V roce 2020 se Ahmed rozhodl pozastavit volby kvůli pandemii, ale Tigrejci uspořádali regionální volby v září.

 

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.