Dánsko se stává středem celosvětové pozornosti, protože dohlíží na arktické zdroje, od přírodních a obchodních zdrojů až po podmořské kabely.

Aktivní mezinárodní role Dánska jako člena NATO, otevřenost jeho společnosti a vysoká úroveň technologických znalostí z něj činí „atraktivní cíl zahraničních zpravodajských aktivit“.

Dánská zpravodajská a bezpečnostní služba PET (Politiets Efterretningstjeneste) zveřejnila zprávu, v níž obviňuje Rusko, Čínu a Írán ze zvýšené špionážní činnosti v arktické oblasti, kde světové mocnosti soupeří o prvenství v boji o tuto oblast bohatou na zdroje a potenciální křižovatku strategických cest, protože globální oteplování urychluje tání. „Hrozba zahraničních zpravodajských aktivit proti Dánsku, Grónsku a Faerským ostrovům (svrchovaná území Dánského království) v posledních letech vzrostla,“ uvedl Anders Henriksen, vedoucí kontrarozvědky PET.

Arktida má stále větší geopolitický význam, neboť Rusko, Čína a Spojené státy soupeří o přístup k přírodním zdrojům, námořním trasám, výzkumným a vojensky strategickým oblastem a o kontrolu nad podmořskými kabely.

Ruské lodě a podmořské kabely. Jak ochromit Západ?

Obavy ze zvýšené podmořské aktivity Ruska nedávno vyjádřil nový šéf britských ozbrojených sil admirál Tony Radakin, který varoval, že jakýkoli pokus Ruska o přerušení klíčových podmořských telekomunikačních kabelů by mohl být považován za válečný akt.

Za posledních 20 let došlo k neuvěřitelnému nárůstu aktivity ruských ponorek a ruské ponorkové činnosti. Vysvětlil, že ponorkový program je „více než jen ponorky“, ale také schopnost „ohrozit a potenciálně zneužít globální informační systém, což jsou vlastně podmořské kabely, které vedou po celém světě.

Rusko a Čína jako hrozby pro Dánsko

„Podle našeho odhadu představuje v tuto chvíli největší hrozbu pro Dánské království Rusko,“ říká Henriksen. Popisuje ruské zájmy v Dánsku jako „klasičtější špionážní cíle“. Rusko se například zajímá o politický postoj a postoje Dánska v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky: „Zajímá je obranná politika. Zajímá je naše členství v organizacích, jako je NATO, EU a OSN. Víme také, že Rusko má zájem o technologie.“

PET může konstatovat, že o dánské úředníky je zájem mimo jiné z Ruska, ale nemůže komentovat, zda došlo k pokusům o jejich naverbování. „Je pro nás důležité, aby si lidé uvědomovali, že venku hrozí nebezpečí, například pokud jsou v ústřední správě. Chceme, aby lidé přemýšleli o tom, zda oblast, ve které pracují, může být zajímavá pro cizí státy. „Obecnou výzvou je, že musíme společnost ještě lépe vybavit, aby se dokázala vypořádat s hrozbou špionáže,“ upozorňuje Henriksen.

Zpráva se rovněž zaměřuje na hrozbu ze strany Číny. Čína používá výrazně více prostředků než Rusko. Čína se umí velmi dobře pohybovat v šedých zónách mezi legálními a nelegálními aktivitami. Podle našeho odhadu jde Čína zejména po znalostech v oblasti výzkumu a technologií. Henriksen konkrétně poukazuje na to, že podle názoru PET „mohou být některé dánské univerzity a zejména výzkumné instituce ohroženy“ ze strany Číny.

Existuje několik příkladů, kdy se zahraniční zpravodajské služby pokoušely navázat první kontakt se zájmovými osobami na platformách, jako je LinkedIn. Několik západních zpravodajských agentur například varovalo, že zejména čínské zpravodajské služby aktivně využívají LinkedIn ve snaze rekrutovat osoby na Západě, například vládní úředníky a vědce.

Dánsko jako technologický lídr přitahuje pozornost

Dánsko je světovým lídrem v oblasti technologií, inovací a výzkumu v řadě oblastí. Tak je tomu například v energetice, biotechnologiích a v některých kritických technologiích. Vedoucí postavení Dánska v těchto oblastech poskytuje dánské ekonomice značnou základnu příjmů, ale zároveň z něj činí atraktivní cíl pro cizí státy, jako jsou Čína, Rusko a Írán, které se snaží získat nejnovější poznatky a technologie prostřednictvím špionáže, včetně státem financované průmyslové špionáže, a nelegálních zakázek. Některé technologie lze využít jak pro civilní, tak pro vojenské účely – tzv. dvojí použití. Čína ve svém nejnovějším pětiletém plánu (2021-2025) zdůraznila význam inovací a technologií ve snaze zajistit si větší globální vliv. Čína má také národní strategii „fúze vojenského a civilního sektoru“ (military-civil fusion strategy), jejímž cílem je usnadnit rozvoj znalostí a technologií prostřednictvím interakce mezi civilními univerzitami a armádou.

Zpravodajská činnost proti ozbrojeným silám

Zahraniční zpravodajské služby rovněž provádějí zpravodajskou činnost proti ozbrojeným silám. Obrana je zajímavým cílem špionáže vzhledem k zeměpisné poloze Dánska, obranné spolupráci s NATO a Spojenými státy a účasti obrany na mezinárodních operacích. Úkol chránit dánskou obranu před zahraničními zpravodajskými aktivitami plní Obranná zpravodajská služba (FE – Forsvarets Efterretningstjeneste). Obrana je obvykle cílem zahraničních vojenských zpravodajských služeb, které využívají komplexní spektrum civilních i vojenských schopností na zemi, na moři, ve vzduchu i v kybernetické oblasti.

Zahraniční státy se také v době míru připravují na krize i na válku ve všech oblastech. Zahraniční vojenské zpravodajské služby proto provádějí zpravodajskou činnost zaměřenou na obranné a civilní struktury, které společně podporují obranu Dánska a Královského společenství nebo kolektivní obranu NATO. Přístavní zařízení a další civilní infrastruktura, která má zásadní význam pro společnost, představují zásadní prvky ve vztahu k úloze Dánska v rámci NATO. Dánské společnosti jsou dodavateli jak pro obranu, tak pro NATO a obranný průmysl v rámci NATO. Civilní vládní a soukromí dodavatelé jsou proto cílem zahraničních vojenských zpravodajských služeb, jejichž úkolem je podkopat akceschopnost NATO a jeho technologickou převahu.

Význam Arktidy a Grónska

Čína, Rusko, Spojené státy a několik evropských zemí mají v Arktidě a severním Atlantiku stále větší geostrategické, bezpečnostní a hospodářské ambice. Některé z těchto zemí soupeří o přístup ke zdrojům, lodním trasám, výzkumu a vojensky důležitým pozicím. Faerské ostrovy a Grónsko se nacházejí ve strategicky důležitých oblastech pro lodě, ponorky a letadla proplouvající mezi Arktidou a Grónskem. V Grónsku se nachází také americká základna Thule, která je klíčovým centrem amerického systému varování před raketami a protiraketové obrany. Kromě toho mají velmoci zájem o zdroje grónského podzemí.

V této souvislosti PET soudí, že existuje hrozba ze strany čínských a ruských zpravodajských služeb, zejména v podobě vlivových aktivit a špionáže, které mohou být prováděny prostřednictvím kybernetických útoků proti některým dánským, faerským a grónským orgánům, rozhodovacím orgánům, společnostem a výzkumným institucím. PET odhaduje, že Čína a Rusko mají zájem získávat informace o vojenských, politických a ekonomických záležitostech, o postojích v mezinárodních diskusích a výzkumech s vojenským, politickým nebo ekonomickým významem. Čína a Rusko mají navíc zájem na tom, aby ztížily pozici Spojených států a dalších západních států na Faerských ostrovech a v Grónsku.

Podle názoru PET mohou existovat rizika spojená s určitými formami mezinárodní spolupráce a rozsáhlými investicemi a obchodem s Čínou a Ruskem, neboť tyto aktivity by mohly za určitých okolností zvýšit zranitelnost Faerských ostrovů a Grónska vůči špionáži a vlivovým aktivitám. PET upozorňuje, že mnoho čínských společností je částečně vlastněno čínským státem nebo jsou jinak pod kontrolou čínského státu, i když jsou tyto společnosti formálně soukromé. Je proto obtížné jasně rozlišovat mezi státními a soukromými aktivitami, jak je to obvyklé u západních aktérů.

 

Celou zprávu PET „The threat from foreign state intelligence activities targeting Denmark“ si můžete v angličtině přečíst zde.

Psali jsme:

• Arktida: Podmořský kabel spojí Evropu a Asii
• Dánsko napomáhalo NSA při špehování evropských politiků
• Dánsko posílí sledování Arktidy

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.