Milovníky jazzové hudby dnes potěší další tři kompozice z hudebního seriálu Jana Schneidera. Dnes jsou tu Peace of Mind, Counting to 7 a Barbie Girl.
Už dlouho jsem se tak nepotěšil, jako když jsem na tomto webu četl v pondělí 4.7. článek Oskara Krejčího „Čína aneb Chceš-li mír…“, který končí geniálně aktualizovaným prastarým bonmotem: „CHCEŠ-LI MÍR, PŘIPRAVUJ MÍR“. Dovolím si tvrdit, s ohledem na mnohokrát méně či jasněji vyslovované předpovědi o „nové osové době“, že toto motto by mělo být – a doufám, že i bude – jejím leitmotivem. Všichni bychom si to zasloužili: je to ostatně jediná cesta, jak přežít. Proto následující nádhernou skladbu skladatelky a pianistky Hazel Scottové (se znamenitým doprovodem velmistrů Charlese Minguse a Maxe Roache) „Peace of Mind“ s úctou věnuji Oskaru Krejčímu.
Teď něco trochu divočejšího. Bubeník Nate Smith názorně vyvrátí domněnku, že dopočítat se do sedmi je vždy snadné: „Counting to 7“.
Ale i baskytaristům lze lehce pokazit náladu, nebo aspoň přivést stinný mráček na horizont jejich sebevědomí: Charles Berthoud a jeho „Barbie Girl“. Pěkné na té divoké technice je, že není samoúčelná, ale má vtipné hudební pointy. Protože v dnešní době potřebujeme občas i ten úsměv vyloudit, aspoň na chvilku.