Nedělní seriál o jazzové hudbě dnes pokračuje dalším dílem a nabídne skladby Peace, John Neely-Beautiful People a Them Things Got Me. Krásný poslech!
Dnes není důležitější téma, než energie. Budeme-li je ale marnotratně vydávat na válku, budou chybět tulplovaně. Proto s Chico Freemanem opět vzývám Peace. Skladbu věnuji jednomu ze základních pilířů tohoto webu, Ilonce Švihlíkové, které musím vyseknout poklonu za geniální titulek jejího rozhovoru pro týdeník „Naše pravda“: CHYBÍ ODVAHA K MÍRU.
Teď něco pěkně svižného – Harold Mabern a jeho skladba s pro mě trochu záhadným názvem John Neely-Beautiful People (mohl by souviset se saxofonistou téhož jména, odhaduji). Moc pěkné je aranžmá, kdy se po úvodním tématu skladba ztiší do kapelníkova sóla, aby se pak dostalo na dechaře. A to všechno podkresluje velmi svižná rytmika s pozoruhodně sólujícím kontrabasistou Busterem Williamsem.
Na závěr něco hodně optimistického. Stejně jako miluji freejazz, dokáže mě dokonale „rozmontovat“ i pouliční klasika čerpající z jazzové (pre)historie: Them Things Got Me v podání Tuba Skinny! Ozdobou je samozřejmě znamenitá a krásná kornetistka Shaye Cohnová. Já mám zálibu v basových nástrojích a zde jsem si vychutnal svobodně se pohybujícího tubistu, který svůj výkon vylepšil ještě i sólíčkem. Přál bych si, aby atmosféra, kterou tato kapela rozdává, pokryla celou zem.