Pokud bude dosaženo dohody o jaderném programu, Írán by mohl v Evropě nahradit Rusko. Saúdům se to příliš nezamlouvá.
Země Blízkého východu se začínají předhánět ve snahách nahradit ruské dodávky ropy na evropský trh, okno příležitosti se otevře do konce roku, kdy vstoupí v platnost sankční embargo.
Saúdskoarabský ministr pro ropu a nerostné zdroje princ Abdul-Azíz bin Salmán v uplynulém týdnu překvapivě oznámil, že situace na trhu s ropnými futures se odchyluje od fundamentů, což by mohlo přimět země OPEC+ ke snížení produkce.
Obchodníci to interpretovali jako neochotu Saúdů nechat ceny ropy klesnout příliš nízko: cena ropy Brent klesla ze 125 dolarů za barel na začátku června na 92 dolarů v polovině srpna. Po prohlášení Abdul-Azíze bin Salmána cena stoupla na 100 dolarů za barel.
Prohlášení je mj. chápáno jako vzkaz administrativě amerického prezidenta Joea Bidena, která dokončuje dohodu s Íránem o jeho jaderném programu. Saúdská Arábie se tímto způsobem snaží upozornit Washington na důsledky návratu Íránu na světové trhy.
„Saúdové dávají jasně najevo, že nechtějí cenu pod 100 dolarů za barel,“ řekl k tomu Gary Ross, odborník na OPEC a bývalý šéf energetické poradenské společnosti Pira. USA si naopak přejí levnější ropu, neboť její zdražování je jedním z faktorů vysoké inflace. Návrat Íránu na světový trh s ropou by podle hodnocení společnosti Energy Aspects mohl způsobit pokles ceny pod 80 dolarů za barel.
Pokud bude dohoda uzavřena, mohl by Írán do Evropy dodávat 1,3 milionu barelů denně, tedy množství, které v současné době dodává Rusko. Saúdská Arábie si na uvolněný prostor po ruské ropě brousí zuby, již nyní dodávky do Evropy zdvojnásobila. Snaží se udržet si podíl na trhu mimo jiné proto, že levná ruská ropa ji vytlačuje z Asie.