Jazzové okénko Jana Schneidera: Cascatelles, The Restless Many a O salutaris

Ani dnešní neděli nechybí jazzové okénko Jana Schneidera. Dnes nabídne skladby Cascatelles, The Restless Many a O salutaris.

Skladba Barre Phillipse Cascatelles přesvědčivě dokazuje, proč je její autor jedním z nejdůležitějších jazzových kontrabasistů, ať již jde o jeho „klasicizující“ polohu v úvodu skladby, nebo – po typicky freejazzovém prostředku, kdy se ten nádherný motiv rozpadne do prvočinitelů, aby z nich v závěru povstal jak Fénix z popela – nenapodobitelné pletence tónů v závěru. Kromě neuvěřitelné kreativity též dlužno dodat, že jeho tón byl vždy dokonalý a dynamika úžasná. A ještě Barrovi výteční spoluhráči: saxofonista Marion Brown, basklarinetista Günter Hampel, trumpetista Ambrose Jackson a bubeník Steve McCall.

Soubor s tajemným názvem Lan Xang (exotický název království, trvajícího od 14. do 17. století na území dnešního Laosu) hraje skladbu The Restless Many, v níž lze též slyšet výtečný kontrabas, tentokrát v podání Scotta Colleyho, který drží pohromadě divoké improvizace bubeníka Kenny Wollesena na jedné straně a nesmírně kultivovaných saxofonistů Donny McCastlina a Davida Binneyho na straně druhé.

Něco nezvyklého na konec. Skladbu O salutaris franko-vlámského renesančního skladatele Pierre de la Rue zpívá vokální soubor Cantar Lontano, dirigovaný Marco Mencobonim, a je doplněn sopránsaxofonovou improvizací Gavina Murgii. Je to pocta třicet let starému hudebnímu projektu vokálního kvarteta Hilliard Ensemble a saxofonisty Jana Garbarka. (A kdo by chtěl ještě nášup v podobném duchu, tak ho najde třeba ZDE).

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.