Financial Times. Zdá se, že americká centrální banka se sice připravuje na čtvrté zvýšení krátkodobých úrokových sazeb od krizi, ale je zde stále jeden problém: pomalá inflace, píší Financial Times.
Dominantní pozice v centrální bance říká, že USA jsou blízko plné zaměstnanosti. Proto se tedy očekává další navýší sazby o čtvrt procentního bodu 14. června. A na stole je i snižování její rozvahy ve výši 4,5 bilionů dolarů. Inflační cíl FEDu je pod úrovní již 58 měsíců v řadě, i když míra nezaměstnanosti se za tuto dobu snížila o polovinu.
Aktuální čísla uvádějí tzv. jádrovou inflaci 1,5 %, tedy pod hranicí 2%. U FEDu panují různé názory, někteří otevřeně říkají, že pokud budou nízká čísla inflace, objeví se otázky nad současnou monetární politikou. Současná míra nezaměstnanosti je 4,4%, tedy pod odhadem dlouhodobé míry nezaměstnanosti 4,7 %. Konvenční ekonomické modely by ukazovaly, že by inflace měla jít nahoru. Růst ekonomiky nadále trčí kolem 2 %, což opět kauze zvyšování úrokových sazeb moc nepomáhá. Tzv. Philipsova křivka, která postuluje, že inflace jde nahoru, když se ekonomika dostane na plnou zaměstnanost, je zřejmě plošší, než se počítalo. Je také možné, že trh práce navzdory nízké nezaměstnanosti není tak pozitivní. Je zde mnoho pracovníků s částečnými úvazky, kteří by ale chtěli pracovat na plné úvazky. Jiní ve FEDu ovšem říkají, že možná bude monetární politika ještě tvrdší, pokud by nezaměstnanost dále spadla, rychle vzrostly mzdy či by se Kongres rozhodl pro velmi stimulativní fiskální politiku. Janet Yellenová se vyjádřila, že se bojí přehřátí ekonomiky. Pozitivní intepretace říkají, že ekonomika jde dobrým směrem a že není potřeba se nechat znepokojit daty ze dvou měsíců.
Mzdová inflace je slabá, hodinové výdělky v průměru vzrostly o 2,5% za rok.
Střet mezi těmi, co vidí dobrý stav na trhu práce a těmi, kteří vnímají inflaci jako příliš nízkou, tedy nadále pokračuje a může do budoucna ovlivnit monetární politiku FEDu.