Itálie je stále rozdělenější a chudší.
Nejprve pandemie, pak válka a nakonec inflace zhoršují každodenní život. Organizace Oxfam Italia ve své zprávě „DiseguItalia“ ukazuje, jak se v Itálii zvětšila propast mezi bohatými a méně majetnými. Především jeden údaj bije do očí: bohatství v rukou 5 % nejbohatších Italů (vlastníků 41,7 % čistého národního bohatství) bylo na konci roku 2021 větší než bohatství 80 % nejchudších spoluobčanů (31,4 %).
Mezi lety 2020 a 2021 se koncentrace bohatství v Itálii zvýšila: podíl nejbohatších 10 % Italů (šestinásobek toho, co vlastní nejchudší polovina populace) se meziročně zvýšil o 1,3 procentního bodu, zatímco podíl nejchudších 20 % zůstal v podstatě stabilní a podíly bohatství ostatních decilů populace se snížily.
Téměř 2 miliony rodin žijí v absolutní chudobě
Absolutní chudoba, která se po výrazném skoku v roce 2020 v roce 2021 ustálila, se týká 7,5 % domácností (1 milion 960 tisíc v absolutním vyjádření) a 9,4 % jednotlivců (5,6 milionu). Jedná se o alarmující jev, který způsobil, že podíl domácností s nedostatečnou úrovní výdajů k zajištění minimálně přijatelné životní úrovně se během 16 let zdvojnásobil a že nejchudší domácnosti jsou dnes více vystaveny růstu cen, především potravin a energetických komodit.
Dlouhodobé potíže způsobuje Itálii také velký podíl mladých lidí bez práce.
Itálie a fenomén NEET
Itálie patří v Evropě mezi země s nejvyšším počtem mladých lidí, kteří nestudují a nepracují. Zkratka NEET znamená „neither in employment nor in education or training“ a označuje mladé lidi ve věku 15 až 34 let, kteří nepracují, nestudují a neúčastní se odborné přípravy – alarmující podíly mají jižní regiony: na Sicílii se jedná o 40,1 %, v Kalábrii se tento údaj liší jen málo: 39,9 %, v Kampánii je to dobrých 38,1 %.
Zaměstnávání mladých lidí bylo vždy jedním z historických problémů italského trhu práce. Přestože se s problémem nezaměstnanosti mladých lidí potýkaly v posledních třiceti letech téměř všechny evropské země, italský případ má natolik specifické rysy, že se stává jakýmsi unikátem na evropské úrovni.
Mezi hlavní příčiny nízké účasti mladých Italů na trhu práce patří velké zpoždění při přechodu mezi jednotlivými stupni vzdělání a mezi školou a prací, ale také nedostatek investic, zejména v jižních oblastech. V severních regionech mladí lidé zkracují rozdíl v zaměstnanosti oproti průměru evropských zemí rychleji a již ve věkové kategorii 30-34 let je míra zaměstnanosti vyšší než v Evropě. A naopak, rozdíl mezi mírou zaměstnanosti mladých lidí na Jihu a jejich evropských vrstevníků je nepřekonatelný a s rostoucím věkem se dále zvyšuje.
Stav těch, kteří přestali studovat a jsou bez práce (ať už ji hledají, nebo ne) je další tváří italské neschopnosti vyrovnat se s historickou nabídkou pracovních sil, která nikdy nebyla adekvátně umístěna na trhu, což vedlo k chronické nezaměstnanosti, nejistotě, a tím i k sociální zranitelnosti zejména mladších generací. Stav, který mladí lidé již neprožívají příležitostně, ale strukturálně, a zdá se, že na něm stále více staví svůj život.
Graf ukazuje procento mladých lidí ve věku 15 až 29 let spadajících pod termín NEET (muži jsou označeni žlutě, ženy modře), údaje jsou za rok 2021. Ze srovnání dvou členských států EU s nejvyšší a nejnižší mírou NEET v roce 2021 vyplývá, že podíl mladých dospělých, kteří byli NEET, byl v Itálii 4,2krát vyšší než v Nizozemsku. Zdroj: Eurostat.