Překvapivá invaze na Ukrajinu podlomila čínskou důvěru v Rusko a v Putina. Peking prý bere v potaz možnost, že se z Ruska možná stane „menší mocnost“ v důsledku války.
Rozsáhlý text novin The Financial Times se věnuje změnám ekonomické a zahraniční politiky Číny poté, co si prezident Si Ťin-pching zajistil bezprecedentní třetí termín v čele Komunistické strany Číny a země. Noviny hovořily s anonymními čínskými zdroji a poradci blízkými současnému vedení. Změny mají reagovat na souběh různých hospodářských, sociálních a zahraničněpolitických tlaků. V ekonomické oblasti je hlavním cílem nové politiky obnovení silného růstu, stabilizace trhu s nemovitostmi, podpora venkovského obyvatelstva a také řešení krize, která postihla desítky místních samospráv.
Z diplomatického hlediska je hlavním cílem Číny zlepšit vztahy s některými západními zeměmi. Důraz je kladen na vztahy s Evropou, které byly značně poškozeny čínskou podporou partnerského Ruska během války Moskvy proti Ukrajině, tvrdí list. Peking se tak má zaměřit na obnovení narušených vztahů a překonání nepříjemné izolace, kterou válka přinesla.
List se podrobněji věnuje vztahům k Rusku a jejich perspektivám po invazi na Ukrajinu, která se stala důležitým faktorem bilaterárních vztahů. Výchozím bodem současného diplomatického resetu je přehodnocení přínosu těsných vztahů s Moskvou. List naznačuje, že pro Peking byla ukrajinská invaze překvapivá, přičemž k ní došlo jen 20 dní po jednání mezi Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem a narušila tak čínskou důvěru v Putina a Rusko. Podle listu Putin údajně čínskému prezidentovi naznačil, že Moskva „nevylučuje přijetí všech možných opatření“ na Ukrajině, nicméně tento signál čínská strana pochopila jako signalizaci možnosti určitého omezeného vojenského zapojení, nikoliv plošné invaze, kterou Putin zahájil, uvedl čínský zdroj pro noviny.
Jedním z důsledku toho, že Peking byl invazí nepříjemně překvapen, má být podle listu skutečnost, že v červnu byl z postu náměstka ministra zahraničí odvolán diplomat a odborník na Rusko Le Jü-čenga. Le byl degradován na náměstka ředitele Národní správy rozhlasu a televize. „Le byl degradován o dva stupně služebního postupu,“ uvedla jedna osoba obeznámená s touto záležitostí. „Byl činěn odpovědným za selhání zpravodajských služeb v souvislosti s ruskou invazí.“
Podle čínských představitelů Čína nyní vnímá pravděpodobnost, že Rusko v bojích proti Ukrajině nezvítězí a z konfliktu vyjde jako „menší mocnost“, která bude na světové scéně značně oslabena ekonomicky i diplomaticky.
Dalším aspektem strategie Pekingu je postavit se nejen jako potenciální mírotvůrce, ale také jako ochotná strana v případném poválečném úsilí o pomoc při obnově Ukrajiny, tvrdí čínští představitelé novinám FT.
Jiným náznakem nové strategie ke zmírnění napětí se západními zeměmi je další personální změna. Má jít o odsunutí Čao Li-ťiena, jednoho z nejvýznamnějších diplomatů-jestřábů, na post ředitele pro záležitosti hranic a oceánů, což je poměrně neznámý odbor.
Noviny dále píší, že tyto čínské snahy přináší v Evropě významné výsledky, i když mnozí v Evropě se k Číně staví i nadále skepticky. Po listopadové návštěvě německého kancléře Olafa Scholze a předsedy Evropské rady Charlese Michela v Pekingu by měli začátkem letošního roku následovat francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová. Očekává se, že Macron bude následovat Scholze a vysloví se proti „odpojení“ od Číny. Pekingu tak přenechá určitý prostor v jeho dlouhodobé strategii zasévat rozkol mezi evropské mocnosti a USA, doplňuje dále list.
Evropští odborníci k tomu dodávají, že evropští politici vidí v Číně partnera, který by mohl Rusko odvrátit od použití jaderných zbraní vzhledem k tomu, jaké postoje Čína zaujímá k jejich použití.
Celý článek najdete zde (anglicky).
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.