Nedělní seriál zasvěcený rozmanitosti jazzové hudby od Jana Schneidera dnes nabídne Pearls, Banished a Gipsy Dance
Na úvod si dovolím nabídnout velejemnou kompozici violoncellisty Ericha Friedlandera „Pearls“, kterou hraje v nezvykle složeném triu, spolu s kontrabasistou Trevorem Dunnem a bubeníkem Mike Sarinem.
Tajemství vzniku hudby: Cassandra Wilson & David Murray Black Saint Quartet. Je to záznam celého koncertu (Jazz a Vienne Live 2007). Už první tóny první skladby, na freejazz neobvykle pomalé improvizace (Banished) jsou s to zaujmout pozornost. Murray hraje na basklarinet nesmírně vynalézavě a je v krásném zvukovém souladu s hlubokými tóny kontrabasu Jaribu Shahida. Potom důstojně přichází půvabná Cassandra Wilson, aby zazpívala zdánlivě „standardní“ dvanáctku (The Prophet Of Doom), z níž ovšem Murray -tentokrát sólem na tenorsaxofon- udělá kromobyčejný zážitek. A tak je to i ve zbývajících skladbách, z nichž Murray vždy udělá událost (Africa, Let The Music Take You, Sacred Ground). Sólisticky též dostanou příležitost velmi zajímavý pianista Lafayette Gilchrist a bubeník Mark Johnson.
Tribal Baroque – Gipsy Dance – hudba mimo prostor i mimo čas, stejná od pravěku do budoucnosti. Představení, kterému se dá věřit. Téma i rytmus, které vám budou znít v hlavě, a občas se zničehožnic znovu vynoří. Primitivní mystika, nebo mystický promitivismus?