V mnoha zemích s nízkými a středními příjmy, zejména v Asii a Tichomoří, lze rostoucí spotřebu balené vody považovat za zástupný ukazatel toho, že vlády po desetiletí neplní své závazky v oblasti veřejných vodovodů.

Balená voda je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě a její průmysl z toho těží maximum. Od přelomu tisíciletí svět výrazně pokročil směrem k cíli, kterým je bezpečná voda pro všechny. V roce 2020 mělo přístup k nezávadné vodě 74 % lidstva. To je o 10 procent více než před dvěma desetiletími. Stále však zůstávají dvě miliardy lidí bez přístupu k nezávadné pitné vodě.

Společnosti vyrábějící balenou vodu mezitím využívají povrchovou vodu a vodonosné vrstvy – obvykle za velmi nízkou cenu – a prodávají ji za 150 až 1000krát vyšší cenu než stejnou jednotku vody z obecního vodovodu. Cena je často zdůvodňována tím, že výrobek je nabízen jako naprosto bezpečná alternativa vody z vodovodu. Balená voda však není imunní vůči veškeré kontaminaci, vzhledem k tomu, že jen zřídkakdy podléhá tak přísným předpisům v oblasti veřejného zdraví a životního prostředí jako voda z veřejného vodovodu.

V naší nedávno zveřejněné studii, která zkoumala 109 zemí, jsme dospěli k závěru, že vysoce ziskový a rychle rostoucí průmysl balené vody maskuje selhání veřejných systémů v dodávkách spolehlivé pitné vody pro všechny, upozornili Zeineb Bouhlelová a Vladimir Smakhtin v článku pro The Conversation.

Průmysl může podkopávat pokrok v projektech bezpečného zásobování vodou, většinou v zemích s nízkými a středními příjmy, tím, že odvádí pozornost od rozvojových snah a přesměrovává ji na méně spolehlivou a méně dostupnou variantu.

Průmysl balené vody může narušit cíle udržitelného rozvoje

Rychle rostoucí průmysl balené vody má také v mnoha ohledech dopad na cíle udržitelného rozvoje OSN (SDG – Sustainable Development Goals).

Nejnovější zpráva univerzity OSN odhalila, že se očekává, že se roční tržby na celosvětovém trhu s balenou vodou v tomto desetiletí zdvojnásobí na 500 miliard USD. To může zvýšit zátěž v oblastech s nedostatkem vody a zároveň přispět ke znečištění plastem na souši i v oceánech.

Trh s balenou vodou, který roste rychleji než kterýkoli jiný trh v kategorii potravin na světě, je největší v zemích globálního Jihu, přičemž na regiony Asie a Tichomoří, Afriky a Latinské Ameriky a Karibiku připadá 60 % veškerého prodeje.

Žádný region však není na dobré cestě k dosažení všeobecného přístupu ke službám bezpečné vody, což je jeden z cílů udržitelného rozvoje do roku 2030. Ve skutečnosti se zdá, že největší vliv tohoto odvětví může brzdit pokrok v plnění cílů států, které chtějí svým obyvatelům zajistit rovný přístup k cenově dostupné pitné vodě.

Dopad na zranitelné národy

V zemích globálního Severu je balená voda často vnímána jako zdravější a chutnější než voda z kohoutku. Je proto spíše luxusním zbožím než nutností. Zatímco na globálním Jihu je to nedostatek nebo absence spolehlivých veřejných vodovodů a vodohospodářské infrastruktury, co pohání trhy s balenou vodou.

V mnoha zemích s nízkými a středními příjmy, zejména v Asii a Tichomoří, lze proto rostoucí spotřebu balené vody považovat za zástupný ukazatel toho, že vlády po desetiletí neplní své závazky v oblasti veřejných vodovodů.

Tím se dále prohlubuje celosvětový rozdíl mezi miliardami lidí, kteří nemají přístup ke spolehlivým vodohospodářským službám, a ostatními, kteří si vodu užívají jako luxus.

V roce 2016 byly roční finanční prostředky potřebné k zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou na celém světě odhadovány na 114 miliard USD, což představuje méně než polovinu dnešního celosvětového ročního prodeje balené vody ve výši zhruba 270 miliard USD.

Regulace odvětví balené vody

Světová zdravotnická organizace loni odhadla, že ke splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 je třeba zčtyřnásobit současné tempo pokroku. To je však vzhledem ke konkurenčním finančním prioritám a převládajícímu přístupu k podnikání ve vodohospodářském sektoru kolosální výzva.

Vzhledem k tomu, že trh s balenou vodou roste, je důležitější než kdy jindy posílit právní předpisy, které regulují toto odvětví a jeho normy kvality vody. Tyto právní předpisy mohou mít dopad například na kontrolu kvality balené vody, využívání podzemních vod, využívání půdy, nakládání s plastovým odpadem, emise uhlíku, financování a povinnosti transparentnosti.

Naše zpráva tvrdí, že vzhledem k tomu, že celosvětový pokrok v plnění tohoto cíle je zatím v nedohlednu, rozšiřování trhu s balenou vodou v podstatě působí proti pokroku nebo jej přinejmenším zpomaluje, což negativně ovlivňuje investice a dlouhodobou veřejnou vodohospodářskou infrastrukturu.

Některé iniciativy na vysoké úrovni, jako například aliance globálních investorů pro udržitelný rozvoj, se zaměřují na zvýšení financování cílů udržitelného rozvoje, včetně cílů souvisejících s vodou.

Tyto iniciativy nabízejí odvětví balené vody příležitost stát se aktivním účastníkem tohoto procesu a pomoci urychlit pokrok v oblasti spolehlivých dodávek vody, zejména v zemích globálního Jihu.

Autoři: Zeineb Bouhlel – výzkumná pracovnice, Institut pro vodu, životní prostředí a zdraví (UNU-INWEH), Univerzita OSN; Vladimir Smakhtin – vývalý ředitel Institutu pro vodu, životní prostředí a zdraví (UNU-INWEH), Univerzita OSN

Zdroj: The Conversation, „How the bottled water industry is masking the global water crisis“ (22.03.2023)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.