Bez otevřených kapitálových trhů není čínský jüan silným uchazečem o roli světové rezervní měny, míní v USA.
Jak daleko zajdou řeči o dedolarizaci? Pravděpodobně ne příliš daleko, píše americký profesor ekonomie Tyler Cowen v komentáři pro agenturu Bloomberg. USA mají největší a nejlikvidnější finanční trhy na světě a (přes některá omezení čínských investic do průmyslových odvětví citlivých z hlediska národní bezpečnosti) zůstávají relativně otevřené.
Existují dobré důvody, proč mít dominantní měnu na mezinárodních trzích, stejně jako existují dobré důvody, proč mít dominantní měnu v domácích transakcích v rámci USA. Likvidita měny vytváří dodatečnou likviditu, ať už na domácím nebo globálním trhu.
Odhaduje se, že 88 % všech mezinárodních transakcí probíhá v dolarech, zatímco euro je s 31 % pouze skromným konkurentem (jelikož transakce se může týkat dvou měn současně, může celková částka přesáhnout 100 %). Na rozdíl od dolaru nebude euro nikdy vázáno na jedinou národní vládu a Evropská unie není zdaleka tak silná jako americká armáda, píše autor dále.
Na jüan připadá pouze 7 % všech mezinárodních transakcí. Zdá se, že Čína se zdráhá otevřít své kapitálové trhy, protože by to mohlo vést k rychlému odlivu kapitálu a případně k finanční krizi. Bez otevřených kapitálových trhů však jüan není silným uchazečem o roli světové rezervní měny.
Ekonomika může být někdy komplikovaná nebo obtížně vysvětlitelná. Pokud jde o americký dolar, není to podle Cowena ani komplikované, ani obtížně vysvětlitelné. Dolar si zkrátka zachová svou ústřední roli – důvody „pro“ jsou přitom, jak míní, jednoduché a intuitivní.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.