Češi jsou desátí v počtu vydaných knižních titulů na obyvatele v zemích EU a mají nejhustší síť veřejných knihoven.
Počet vydaných knižních titulů v České republice mezi lety 2006 a 2019 neklesl pod hranici 16 tisíc za rok. Dostal se pod ni až během pandemie v letech 2020 a 2021, kdy se pohyboval okolo 14 tisíc titulů ročně, napsal Milan Dedera pro časopis Statistika a my, který vydává Český statistický úřad.
Podle posledních dostupných dat Národní knihovny České republiky (NK ČR) z roku 2021 tvořila 37 % všech titulů beletrie, 15 % připadlo literatuře pro děti, 5 % učebnicím a zbytek titulů tvořila vědecká či populárně naučná literatura.
Většina titulů vydaných v Česku v roce 2021 vyšla v českém jazyce (87 %) a dále pak v angličtině (3 %) nebo slovenštině (2 %). Více než třetina všech vydaných titulů byla přeložena z cizích jazyků. Nejvíce titulů bylo přeloženo z angličtiny (přibližně polovina všech překladů) a dále pak z němčiny (15 % překladů) či z francouzštiny (7 % překladů).
Zdroj: Statistika a my (04|2023)
Česko si dlouhodobě udržuje silnou pozici v počtu vydaných neperiodických titulů na obyvatele v rámci mezinárodního srovnání. Podle žebříčku 33 zemí zveřejněném Mezinárodní asociací knižních vydavatelů (International Publishers Association) z roku 2014 obsadilo Česko s 1,5 tituly na obyvatele šestou příčku. Podle nejnovější studie zveřejněné organizací WIPO (World Intellectual Property Organization) se Česko umístilo s 1,5 tituly na obyvatele na 10. příčce v žebříčku 20 vybraných zemí EU. Data zahrnují také (na rozdíl od údajů z NK ČR) e-knihy a audioknihy, které tvoří dle této studie přibližně 14 % z celkového počtu titulů. Nejvíce titulů na obyvatele v žebříčku vybraných zemí EU bylo v roce 2020 vydáno v Estonsku (4,4 titulu), Rakousku (2,2 titulu) a Itálii (2,1 titulu).
Zdroj: Statistika a my (04|2023)
Zatímco v počtu vydaných knižních titulů na obyvatele se Česko nachází přibližně v polovině žebříčku, v hustotě knihovní sítě výrazně vyniká. V evropském srovnání je naše země s přibližně pěti sty veřejnými knihovnami na milion obyvatel na čele pořadí sestaveného za rok 2019 organizací Public Libraries. Další západní státy jako Německo či Francie následují až s velkým odstupem.
Podle studie Global Libreries publikované Nadací Gatesových je v Česku dokonce nejhustší síť veřejných knihoven na celém světě. I přes vysokou dostupnost knihoven v místě bydliště – na každých 2 000 obyvatel připadá jedna knihovna, se fyzická návštěvnost veřejných knihoven v Česku dlouhodobě snižuje.
Celý článek najdete zde na straně 10-11.