Ekonom Jaroslav Ungerman vysvětluje, jak se ve skutečnosti promítne nová sazba daně z přidané hodnoty do cen potravin. Opravdu ušetříme?
Sešli se tři. Premiér Petr Fiala, původním povoláním učitel českého jazyka, ministr Marek Výborný, původním povoláním učitel teologie a prezident Svazu obchodu Tomáš Prouza. Společně s představiteli obchodních řetězců pak řešili, jak to bude, až se sníží DPH na potraviny z 15 % na 12 %. Jak moc se to projeví v poklesu cen potravin a jak moc toho spotřebitelé ušetří. Možná, že tam dokonce zaznělo ono proroctví jednoho z účastníků této porady, že ceny potravin se sníží prý až někam k úrovni roku 2021.
Udělejme si takový malý příklad, abychom si ujasnili, jak velký pokles cen by se dal očekávat, kdyby se nic dalšího nezměnilo. Dnes je cena kostky másla – ve slevě 40 Kč, jeho cena bez DPH je potom 34,80 Kč a 5,20 Kč je DPH. Když bude DPH 12 % tj. 4,20 Kč, pak celková cena bude 39 Kč. Rozdíl jedna koruna je natolik nezřetelný, že ho spotřebitel ani nezaznamená, protože mezitím se může něco dalšího změnit apod.
Přitom zboží do 20 Kč za kus bude mít změnu DPH v rozsahu, který je řešen v rámci zaokrouhlování. Ukažme si to na ceně rohlíku. Ten se dnes někde dá koupit za 2,90 Kč. Pokud si spotřebitel koupí samotný rohlík, pak ho stojí 3 Kč. Při ceně 2,90 Kč je rohlík bez DPH za 2,50 Kč a 0,40 Kč je DPH. Ponovu by byla DPH přibližně 0,30 Kč – tedy s novou DPH by rohlík stál 2,80 Kč. Ušetříme 10 haléřů, ale stejně nakonec při koupi jednoho rohlíku zaplatíme 3 Kč. To je ta úspora!
Když si koupíme dva rohlíky – nově za 5,60 Kč, tak stejně zaplatíme 6 Kč, tedy 40 haléřů ve prospěch obchodníka, který dnes dostával jen 20 haléřů. Stát si sníží daňové příjmy, aby je mohl poskytnout obchodníkovi? Jak nazvat takové diletantství?
Přitom to vše bude platit jen tehdy, když se nic dalšího cenově nezmění. Ale tak to není a nebude. Do nových cen potravin budou vstupovat také nové (vyšší) ceny jiného zboží např. pohonných hmot. Tady se vládě povedl opravdu husarský kousek.
Po zvýšení spotřební daně (a za současného zvýšení světových cen ropy) se do září ceny pohonných hmot zvýšily o zhruba dvacet procent! Takové načasování zvýšení spotřební daně mohli vymyslet jen hlupáci. Přece už několik měsíců dochází k pomalému, ale soustavnému zvyšování světových cen ropy. A v české vládě nikdo neví, že toto zvýšení světových cen se promítne i do našich cen? A proto my to ještě přiživíme zvýšením spotřební daně!
Je to ještě horší: DPH se počítá až po započtení spotřební daně a tak tato zvýšená cena znamená také vyšší inkaso DPH. Že by to byl záměr?
To nikdo neví, že dnes jsou lidé nuceni dojíždět vlastními auty denně desítky kilometrů do práce? Kde ti ministři žijí, když nevědí, jak moc právě cena pohonných hmot ovlivňuje výdaje právě těchto desítek a statisíců dojíždějících denně vlastní dopravou do práce?
Podle statistik CCS byla cena pohonných hmot v srpnu 38,20 Kč/l (a to tam ještě není plně promítnut vliv nových daní, apod.), v červenci to bylo 34,66 Kč, ale daly se koupit i za cenu kolem 32 Kč. Začátkem září už jsme blízko 40 Kč/l. A tento pohyb cen přece bude promítnut do dalších cen. O nějakém větším zmírnění cenového růstu se nedá mluvit…
Až se budou všichni divit, že ceny potravin v obchodech moc neklesají, nebo dokonce že jsou vyšší než před změnou DPH, nastane vysvětlování, které přece dobře známe.
Vzpomeňme si na cenu vodného. Když se jeho cena zvýšila asi z jedné koruny za kubík na několikanásobek – dozvěděli jsme se následující. Spotřeba vody v domácnostech klesá, ty „nezodpovědné“ domácnosti s vodou šetří a tržby za vodné nepokrývají naše náklady, tvrdily vodárenské společnosti. Proto se musí voda zdražit, když nemáme ty tržby, které jsme očekávali. Mimochodem cena vodného stoupla minimálně stokrát oproti začátku devadesátých let!
Tak nějak to dopadne i potravinami. Obchodní řetězce nám vysvětlí, že v obchodech musí topit, svítit, potřebují mít v chodu mrazáky atd., a pokud mají nižší tržby, musí zdražit a taky ušetřit na zaměstnancích. Jak to mají jinak udělat, když se prodává méně, než se čekalo a nemají ten zisk, který očekávali.
Kromě toho, ti jejich čeští představitelé, jsou moc malí páni, aby mohli nějaké zdrženlivé snížení cen slíbit. Oni přece o tom nerozhodují. Jsou to jen takoví místodržící bez větších pravomocí. Rozhoduje se jinde. Proč by tedy měl český trh měnit svoje poslání – být krmelcem Evropy. Ony řetězce k nám přišly přece jen s jediným záměrem: vydělat.
Je nesmírně těžké vysvětlit lidem, kteří až dosud žili přisáti na státní rozpočet, jak funguje trh či tržní ekonomika. O tom nemají ani potuchy, jak dokazují pokaždé, když začnou mluvit o ekonomice. Holt ono se to na těch školách, kterými prošli a kde dosud žili, neučí. Co potom s tím?
Možná ještě jeden bláznivý nápad. Co kdybychom nechali DPH tak jak je a zajistili jsme všem dětem na prvním stupni základní školy bezplatné obědy. Nebylo by to daleko lepší řešení, než si tu hrát na nějaké úspory cen potravin, které stejně žádné nebudou? Tohle řešení by pomohlo těm, na kterých by naší společnosti mělo záležet, dětem.