Jednodenní válka mezi Srbskem a Kosovem

Balkánské zápisky napsaly o tom, co dnes víme o nedělní „jednodenní válce“ mezi Srbskem a Kosovem.

Kdo si začal, jak si začal – na to obvykle ptáme, když dojde k incidentu. K tomu došlo v obci Banjska na severu Kosova v nedělních časných ranních hodinách (kolem 3.00 hod.), když se zde objevila skupina kolem třiceti ozbrojených Srbů. Chtěli zablokovat příjezdy do obce.

Média kosovských Albánců píší, že skupina byla velice dobře organizovaná a měla těžké vyzbrojení včetně granátů. Došlo k několikahodinové přestřelce, ve které zahynuli tři srbští útočníci a jeden kosovský policista (viz Novosti.rs, Kosovo-online.com). Ozbrojená skupina se stáhla do vesnice a do komplexu místního kláštera. Web Kossev-info píše, že se jednalo o Srby ze severního Kosova. Uvádí, že ozbrojená skupina údajně nemá nic společného s Bělehradem ani se Srby z jiných částí Kosova. Šéf kosovského ministerstva vnitra Dželjalj Svećlja dal incidentu politický punc, když mluvil o tom, že v jednom z vozidel byly  nalezeny dokumenty Milana Radoičiće místopředsedy strany Srpska lista zastupující zájmy Srbů žijících v Kosovu. Zároveň šéf bezpečnosti prohlásil, že Radoičić byl jedním z vůdců, kteří celou teroristickou akci vedli. Dále tvrdí: „Srpska lista se ztotožňuje se srbským prezidentem Vučićem. Organizační plán je jasný, neboť někteří identifikovaní členové strany Srpska lista jsou součástí skupin Severní brigáda a Civilní obrana, které naše vláda prohlásila za teroristy. Z množství zbraní je jasné, že šlo o plán zapojit do destabilizace Kosova další stovky lidí.“

Zřejmě je ještě brzo na komentáře, které by vnesly jasno na pozadí celého případu – který byl mimo jiné médii nazván „jednodenní válkou mezi Srbskem a Kosovem“.

Pochopitelně, že se prozatímní kosovské a srbské opoziční analýzy liší. Již včera srbská média podtrhovala, že kosovské speciální jednotky si pouštěly v obrněných vozidlech píseň „Ne, Luanova puška nije mrtva, imamo živu OVK“ (Luan Haradinaj byl mezi prvními aktivisty a spoluzakladateli Kosovské osvobozenecké armády). V principu média kosovských Albánců popisují vše jako srbský teroristický akt a kosovští Albánci bojovali proti teroru.

Srbská média citovala slova srbského prezidenta Aleksandara Vučiće: „Srbové z Kosova, nikoli ze Srbska, jak uvádí Priština, se vzbouřili, nehodlali dále snášet teror ze strany premiéra  Kurtiho.“ K tomu dodává, že k usmrcení kosovského policisty došlo, když Srbové budovali barikádu k obci Banjska a došlo k přestřelce.

Naproti tomu kosovský ministr Dželjalj Svećlja prohlašuje: „Prezident Vučić prostřednictvím strany Srpska lista je ve spojení s jejím místopředsedou Radoičićem a zahájili teroristickou akci proti právnímu a ústavnímu pořádku Republiky Kosovo, aby ji destabilizovali.“ Na důkaz svých slov nabídl médiím video natočené z dronu, kde je vidět srbské vzbouřence u kláštera v obci Banjska.

Srbové navíc zareagovali s tím, že došlo k vážnému selhání mezinárodních jednotek KFOR a EULEKS, které měly okamžitě zasáhnout a nenechat jednat zvláštní jednotku kosovské policie. V tomto duchu vydala strana Srpska lista prohlášení, ve kterém uvádí: „Již více než rok jsme upozorňovali, že režim v Prištině vykonává neustálý tlak na Srby, eskaluje každým dnem napětí a svými provokacemi podněcuje reakci srbských obyvatel. Nesčetněkrát jsme žádali KFOR, aby zasáhl a preventivně zakročil. Upozorňovali jsme mezinárodní společenství, aby zastavilo aktivity premiéra Kurtiho a volali jsme po míru. Bylo to marné. Bohužel došlo k tomu, co si Kurti přál.“

Podáme-li vlastní komentář za zatím nejasné situace, evidentní je, že s neúspěchem jednání mezi Bělehradem a Prištinou o urovnání situace v Kosovou a Metohii se obě strany snaží vyřešit boj o Kosovo jinými než diplomatickými prostředky. Obě strany zkouší reakci každé z nich, ale zejména testují odezvu mezinárodního společenství především USA a EU. Zde leží velká zodpovědnost na slovenském vyjednávači Miroslavu Lajčákovi a českému diplomatovi Tomáši Szunyogovi, který je velvyslancem EU v Kosovu. Především Lajčák je pod velkým tlakem jako vedoucí rozhovorů a dialogu. Těsně před tímto posledním konfliktem si na něj stěžovala kosovská vláda, že straní Srbům. Stalo se tak na podkladě posledního neúspěšného jednání v Bruselu, kdy EU označila premiéra Albina Kurtiho za hlavního viníka zpomalení dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Navíc s tímto stanoviskem EU souhlasil americký diplomat vyslanec USA pro Západní Balkán Gabriel Escobar.

Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky

Ilustrační foto: Autor – Irish Defence Forces from Ireland, CC BY 2.0.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.