Znovuzískání území je špatný způsob, jak si představit nejlepší výsledek. Pokud ruský prezident myslí příměří vážně, Ukrajina by se měla pokusit ukončit krveprolití.
Pokud to s příměřím na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin myslí vážně, Ukrajina by si neměla nechat ujít příležitost ukončit krveprolití. Znovuzískané území není jediným měřítkem vítězství v této válce, napsal středeční komentář Serge Schmemanna pro americký deník New York Times. Noviny před tím informovaly o tom, že ruský prezident od září signalizuje ochotu jednat o příměří.
Článek poukazuje na to, že realitou je, že přes 600 mil dlouhá ukrajinsko-ruská fronta je zamrzlá a v současnosti vysává ukrajinské zdroje a životy bez perspektivy změny v dohledné budoucnosti. Protiofenzíva si vyžádala obrovské ztráty, aniž by posunula hranici fronty.
Ukrajinský velitel armády generál Zalužnyj už přiznal v listopadovém rozhovoru, že boje jsou v „patové situaci“. Do nedávna šlo o pojem považovaný za tabu. S blížícím se koncem roku zákonodárci ve Spojených státech a v Evropě odděleně pozastavili přijetí kriticky potřebných balíčků pomoci pro Ukrajinu a není jisté, jak dopadnou v novém roce.
Válka ještě může nabrat nečekaný směr. Nyní se však spíše rýsuje perspektiva dlouhé opotřebovávací války a ta způsobí Ukrajině větší škody a Evropě nestabilitu. Perspektivou dalšího vývoje by mohl být nekonečný konflikt, který prohlubuje odcizení Ruska od Západu, upevňuje putinismus a oddaluje integraci Ukrajiny do Evropy, popsal scénář budoucnosti americký analytik Michael Kimmage.
Což je chmurná perspektiva, dodává komentář, v případě, že se vítězství ve válce bude stále měřit prostřednictvím území, tj. z ukrajinského pohledu návratem do hranic v roce 2014.
Znovuzískání území je ale špatný způsob, jak si představit nejlepší výsledek. Skutečným vítězstvím pro Ukrajinu je povstat z pekla války jako silný, nezávislý, prosperující a bezpečný stát, pevně zakotvený na Západě, píše dále komentář New York Times.
Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by bylo bolestivé a politicky obtížné zastavit boje, aniž by bylo Rusko potrestáno, a aniž by měl pod kontrolou tak velkou část ukrajinského území. Ale zkoumat příměří neznamená odejít. Boj musí pokračovat i po zahájení rozhovorů, aby se udržel vojenský a ekonomický tlak na Rusko. Pokud Putin vážně usiluje o příměří, činí tak na základě předpokladu, že alternativou je pokračující masakr jeho vojáků a že ničením, násilím nebo blufováním už nemůže ničeho dosáhnout.
Zastavení boje neznamená pro Putina vítězství, jakkoli se k němu hlasitě hlásí. Řada událostí neohlašuje ruské vítězství (povstání Prigožina, neúspěchy během války, sankce), nicméně ty také nejsou důvodem k falešným nadějím. Po své nedávné návštěvě Washingtonu by si prezident Zelenskij neměl dělat iluze, že americký kohoutek je otevřený, zejména pokud se do Bílého domu vrátí Donald Trump.
Příměří by nebylo snadné dosáhnout ani zajistit. Ve vládních kruzích a think tancích se však v tichosti vedou rozhovory a píše se o různých možných modelech.
Komentář píše dále, že jediný způsob, jak zjistit, zda to Putin myslí s příměřím vážně a zda se ho podaří dosáhnout, je pokusit se o něj. Zastavit Rusko od jeho cílů a přechod k obnově a modernizaci Ukrajiny by byl trvalou poctou Ukrajincům, kteří přinesli nejvyšší oběť za zachování existence svého národa. A žádné dočasné příměří by navždy nezabránilo tomu, aby Ukrajina získala zpět celé své území, tvrdí článek.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.