O lidské hlouposti

Keller bez cenzury: Jan Keller dnes píše o tom, proč je dobré být předběžně opatrný vůči lidem, kteří si pletou významy slov…

V době, kdy jsme dennodenně připravováni na blížící se válku, v době, kdy střadatele připravila inflace o třetinu úspor, v době, kdy se hroutí naši západní sousedé, jejichž jsme hospodářským přívěskem, může být osvěžující vyslechnout si něco odlehčujícího.

Na 94. schůzi Poslanecké sněmovny vystoupil v rozpravě k otázce manželství pro všechny profesor inženýr Ivo Vondrák, bývalý rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Ponechme stranou problém samotný. Pro i proti manželství pro všechny existuje dlouhá řada argumentů a je na každém z nás, kterým z nich se nechá přesvědčit. Jsou i tací, kteří se nepřiklánějí ani na jednu stranu, protože se domnívají, že podobné otázky slouží především k intimizaci politiky a spolu s tím k odvádění pozornosti od věcí, které jsou pro fungování společnosti a pro její reprodukci zcela zásadní.

Vraťme se však k profesoru Vondrákovi, o němž je tento článek. Své vyjádření ve prospěch zmíněného zákona opřel o dvě tak trochu zvláštní tvrzení. Za prvé sdělil, že plédování pro rodinu složenou z muže a ženy je dědictvím totalitního systému, který odmítal jinakost. Tento argument je částečně v pořádku, obviňování totality ze všeho možného se stalo legitimní součástí strategie některých bývalých komunistů, kteří se chtějí uplatnit v pravé části politického spektra. Až potud je všechno správně. I zde ovšem vzniká pár drobných nejasností. Je křesťanství, které je postaveno na rodině jako svazku muže a ženy, totalitním systémem odmítajícím přijmout jinakost? Byla liberální společnost západního typu, pro kterou až donedávna nebylo manželství pro lidi stejného pohlaví tématem, skutečně po celou tu dobu společností totalitární?

Připusťme, že profesor Vondrák není studovaný ve společenskovědních disciplínách, proto ho s těmito drobnostmi netrapme. Sám se odvolává na to, že po celý život respektuje přírodní zákony, což je vzhledem k jeho profesi jistě chvályhodné. Z pozorování přírody usoudil, že normální je jinakost, ta je přirozenou součástí života, což je třeba uzákonit legislativně.

Nepodezřívám profesora Vondráka z toho, že by kdy studoval stati Maxe Webera z konce 19. století, ve kterých především pod vlivem novokantovců Wilhelma WindelbandaHeinricha Rickerta pojednává o rozdílnosti zákonů přírodních a zákonů tvořených lidmi. Prosazovat legislativně něco proto, že to platí v přírodě, je nesmysl. Může to navrhovat jen člověk, který nechápe rozdíl mezi přírodou a kulturou. Když se do těchto otázek pouští pan poslanec na půdě parlamentu, je to čistě jen jeho věc. Znalostí cizích slov by však (třeba jen v omezeném měřítku) mohl vzhledem ke svému vzdělání disponovat.

Jestliže je celým svým přesvědčením pro jinakost, měl by vědět, že již staří Řekové ji označovali slovem hetero. Roztržitější člověk si toho možná nevšimne, ale právě na odlišnosti neboli jinakosti pohlaví je založena tradiční rodina. Stejnost se v řečtině vyjadřuje předponou homo a znamená naprostý opak jinakosti, tedy stejnost, totožnost. V rovině pohlaví to již vysvětlovat nebudu, chytrým stačí napovědět.

Každá společnost má jisté normy, díky jejichž dodržování drží po celé generace pohromadě. Pokud máme parlamentní většinu, můžeme pochopitelně uzákonit jakoukoliv změnu těchto norem. Jestliže otevřeme stavidla jinakosti, může to pomoci skupinám, které by je samy prosadit nemohly, protože jsou menšinové. Měli bychom si však dávat dobrý pozor na to, kam až necháme jinakost zajít. Manželský svazek pro větší počet lidí, než dva je přece také projevem jinakosti a některé kultury ho běžně provozují. Stejně tak jako možnost, aby do manželství vstupovaly malé děti.

Nepodezřívám profesora Vondráka, že by jeho legislativní touhy šly tímto směrem. V každém případě je však dobré být předběžně opatrný vůči lidem, kteří si pletou významy slov homo a hetero.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.