Situaci v Nové Kaledonii sledují média již několik dní. Masivní protesty a nepokoje, požáry, rabování i mrtví, to byla nedávná situace. V čem však tkví její příčiny?
Nová Kaledonie je francouzské zámořské území ležící v jihozápadním Pacifiku, tři hodiny letu od novozélandského Aucklandu. Na ostrovech žije necelých 300 000 obyvatel, 44 % z toho jsou původní Kanakové (Melanésané), 34 % Evropané, většinou Francouzi, žijí zde však i další menšinové skupiny, včetně Wallisanů a Tahiťanů. Více než třetina obyvatel pak žije v hlavním městě Nouméa. Nová Kaledonie se stala francouzským zámořským územímFrancie téměř před osmi desetiletími v roce 1946, hlavou státu je prezident Francie Macron. V rámci francouzského právního systému má určitou omezenou autonomii a má své zástupce ve francouzském parlamentu. V oblasti obrany, vnitřní bezpečnosti a různých dalších záležitostí je však závislá na Francii. Dohoda z Nouméy podepsaná v roce 1998 byla jakousi de facto zárodečnou ústavou pro Novou Kaledonii, když vytyčila cestu k postupné autonomii a omezila volební právo na původní Kanaky a migranty žijící v Nové Kaledonii před rokem 1998. Podle dohody bylo Nové Kaledonii umožněno uspořádat tři referenda, která měla rozhodnout o budoucnosti země z hlediska její nezávislosti. Po více než 25 letech od zavedení dohody má Francie za to, že její platnost vypršela poté. Zmiňovaná 3 referenda o sebeurčení se konala v letech 2018, 2020 a 2021 a všechna skončila odmítnutím nezávislosti francouzského tichomořského souostroví. V roce 2018 se proti nezávislosti vyslovilo 56,67 % Kaledoňanů, v roce 2020: 53,26 % a v roce a v roce 2021 dokonce 96,5 procenta hlasovalo proti nezávislosti a 3,5 procenta pro. Pozorný čtenář se zřejmě pozastaví nad třetím výsledkem. Třetí a poslední hlasování v roce 2021 (v době vrcholící pandemie Covidu) bylo totiž jen stěží vypovídající, když ho bojkotovalo domorodé kanakské obyvatelstvo. Účast tak byla jen 44procentní a hlasování tak bylo melanéskými vůdci označeno za neplatné, kdy nebylo vyslyšeno volání po jeho odložení do doby po pandemii. „Byli jsme uprostřed Covid a kanackým zvykem je, že když má někdo smutek, je to po dobu jednoho roku,“ řekl ve středu odstupující generální tajemník Fóra tichomořských ostrovů Henry Punaa tím, že se jedná o neúctu k místním zvyklostem a potlačení svobody hlasovacího práva.
Od posledního referenda se uskutečnila řada pokusů svolat všechny místní politické strany k jednomu stolu, aby se dohodly na tom, co dál, bohužel neúspěšných. Jak nakonec došlo k násilným nepokojům? Základem bylo ostře sledované hlasování francouzského Národního shromáždění o návrzích ústavních změn umožňujících volit těm, kteří pobývají v Nové Kaledonii nepřetržitě minimálně deset let, kdy takováto změna by mohla ovlivnit budoucí politická hlasování včetně toho o nezávislosti. Proti textu se ostře staví strany podporující nezávislost Nové Kaledonie, většinou domorodí Kanakové, podle nich by totiž mohl zmenšit jejich politické zastoupení v místních institucích. Kanakové (asi 40 % obyvatel) se domnívají, že právo Nové Kaledonie na sebeurčení nelze uplatnit, pokud se „uměle“ zvýší počet tzv. Kaldochů (lidí evropského přistěhovaleckého původu): „Z původních lidí udělala menšinu osídlovací politika, která neměla jiný cíl než udělat z nás menšinu. Otevření volebního obvodu znamená zachování této nespravedlnosti,“ prohlašuje mluvčí Strany osvobození Kanaků Jean-Pierre Djaïwé. Kanaci také vyzývají francouzské vedení, aby text stáhlo a započalo s nimi dialog.
Situace se vyostřila minulý týden, kdy se rozhořely masivní nepokoje a ozbrojené střety mezi protestujícími Kanaky volajícími po nezávislosti a bezpečnostními silami v hlavním městě Nouméa. Byli potvrzeni čtyři mrtví, stovky zraněných, četné požáry a masové rabování. V zemi zavládl chaos a násilnosti ji zcela ochromily. 82 osob bylo zatčeno. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil výjimečný stav a Paříž vyslala 1200 policistů a pohrozila povoláním vojenských sil. Ze strany kaledonského vedení nyní již zaznívají spíše výzvy ke klidu a ústupkům při „zachování podmínek pro dosažení komplexní politické dohody mezi všemi stranami a francouzským státem“. Jednat plánuje i Francie, pro kterou je Nová Kaledonie zásobárnou niklu pro autobaterie i vstupní branou do Tichomoří. Prezident Macron zaslal dopisem politikům Nové Kaledonie pozvání na setkání v Paříži. „Půjde o to, abychom společně a zodpovědně našli dohodu, která by přesahovala pouze otázku volebních seznamů a zároveň zohledňovala vývoj a aspirace všech,“ napsal. Mohla by se také zabývat naléhavými otázkami, kterým Nová Kaledonie čelí, jako je současná hospodářská krize (především v odvětví niklového průmyslu). Macron rovněž důrazně odsoudil „nepřijatelné násilí, ničení, zastrašování a útoky proti osobám, majetku a příslušníkům pořádkových sil“, k nimž v Nové Kaledonii dochází a vyzval ke klidu. Francouzský premiér Gabriel Attal v úterý ve svém projevu před Národním shromážděním zdůraznil, že rozhovory mohou být obnoveny, a vyzval novokaledonské strany, aby „využily příležitosti této podané ruky“ k obnovení dialogu.
Psali jsme:
Francie viní Ázerbájdžán z rozdmýchání nepokojů v Nové Kaledonii
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.