Nadcházející volby do Evropského parlamentu poslouží jako kontrola reality pro Zelenou dohodu.
Zelená dohoda EU, jejímž cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, čelí výzvám v důsledku energetické krize a agresivních pobídek USA a Číny v oblasti čistých technologií. Červnové parlamentní volby potom ukážou, jak si nejambicióznější klimatický plán na světě pět let po svém vzniku vede u evropských voličů, napsal článek agentury Bloomberg.
Obavy z dopadů evropského přístupu ke klimatické politice konkurenceschopnost způsobily, že podpora veřejnosti ochabuje. Přední kandidáti v parlamentních volbách se nyní zaměřují spíše na ochranu domácího průmyslu a minimalizaci nákladů. Nespokojenost s různými ekologickými opatřeními vedle toho zvýšila podporu pravicových stran, které jsou vůči klimatu skeptické. Ačkoli se očekává, že si mainstreamové strany udrží i v novém parlamentu většinu, rovnováha se posouvá směrem k pravicovým uskupením, píše článek.
Podle průzkumu Institutu pro evropskou politiku životního prostředí se 67 % odborníků domnívá, že nedávné volby budou mít negativní vliv na reformy v oblasti klimatu. Přestože odborníci očekávají, že se cíle Zelené dohody stanou schválenou legislativou, předpokládají rovněž, že se tak stane v oslabené nebo omezenější podobě. Jednou z výzev, před kterými stojí nová Evropská komise a členské státy, je nalezení dodatečných finančních prostředků pro Zelenou dohodu uprostřed jiných konkurenčních priorit, jako je například zvýšení výdajů na obranu. EU se rovněž potýká s hospodářskými a rozpočtovými omezeními. Blok rovněž plánuje do roku 2027 zavést nový trh s uhlíkem a do roku 2035 požadovat, aby byly všechny nové osobní automobily bez emisí. Tato opatření v kombinaci se snížením ekologických dotací mohou podnítit kritiku EU ze strany krajně pravicových stran.
Navzdory svým úspěchům se Zelená dohoda EU setkala s kritikou. EU zavedla opatření k dosažení přísnějšího cíle snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030, přičemž znečištění od roku 1990 do roku 2022 kleslo o 32,5 %, zatímco ekonomika vzrostla o 67 %. EU musí urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů, infrastruktury šetrné ke klimatu a čistých technologií, aby dosáhla svých cílů. K dosažení čisté nuly potřebuje kontinent investovat přibližně 1,5 bilionu eur ročně, a to především prostřednictvím soukromých financí. Současný program obnovy ve výši 750 miliard EUR končí a přetrvávají neshody ohledně nových možností financování. Nadcházející volby do Evropského parlamentu poslouží jako kontrola reality pro Zelenou dohodu.
Úspěch Zelené dohody závisí na pečlivě naplánovaných politikách, které trvají desítky let. EU slíbila vytvořit sociální klimatický fond financovaný z nového trhu s uhlíkem, který by měl podporovat zranitelné podniky a občany během zelené transformace. Očekává se, že v letech 2026 až 2032 vygeneruje minimálně 86 miliard eur. Kromě toho mohou větší společnosti získat přístup k samostatnému Inovačnímu fondu ve výši 40 miliard eur. Navzdory těmto snahám ale přetrvávají obavy. Francouzská vláda, která je stále ovlivněna protesty Žlutých vest, považuje ceny energie za citlivé téma, zatímco německý návrh na zákaz nových kotlů na fosilní paliva čelil odporu, což přimělo ministra hospodářství a klimatu k tomu, že přiznal, že se jednalo o přehnané úsilí.
V loňském roce se evropský kontinent potýkal s největšími požáry a nejnákladnějšími povodněmi v historii. S tím, jak Evropa pokračuje v provádění zelené dohody, je třeba řešit otázku konkurenceschopnosti, aniž by ji využívala jako záminku k odkládání přechodu na ekologičtější ekonomiku. Existuje však riziko, že členské státy budou provádět opatření příliš pomalu. Například odpůrci mohou usilovat o odklad postupného vyřazování spalovacích motorů, jehož revize je v současnosti naplánována na rok 2026. Kromě toho může politická situace ovlivnit i schopnost EU plnit cíle v oblasti snižování emisí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.