V současném systému vývoje a výroby léků, který je zaměřen na zisk, nemůžeme čelit globálním zdravotním krizím.
Co se stane, až nám dojdou léky? Nad touto otázkou se zamýšlejí zdravotnické orgány po celém světě, které se potýkají s nedostatkem řady základních léků v době celosvětové krize v zásobování léky, píše Tim Bierley pro Al Džazíru.
Samostatně nás bývalá hlavní lékařka Anglie, Sally Daviesová, varuje před rostoucí hrozbou, kterou představují superbakterie odolné vůči lékům. Daviesová tvrdí, že krize antimikrobiální rezistence by mohla způsobit, že pandemie covid-19 bude vypadat jako „zanedbatelná“, pokud nebudou přijata urychlená opatření, včetně vývoje nových antibiotik.
Rostoucí hrozba antimikrobiální rezistence je rovněž přímým důsledkem zaměření velkých farmaceutických společností (tzv. Big Pharma) na zisk – jen s tím rozdílem, že příčinou této krize jsou rozhodnutí týkající se výzkumu a vývoje, nikoli výroby.
„Superbakterie“ – bakterie, viry, paraziti nebo plísně, které si vyvinuly rezistenci vůči obvyklé léčbě – jsou již dlouho předmětem obav lékařské komunity. Odborníci se shodují, že pro řešení tohoto problému bude klíčový vývoj nových antibiotik. Přesto je šokující, že od 80. let minulého století nebyla vynalezena ani jedna nová třída antibiotik. A to je rozhodnutí farmaceutických korporací.
Farmaceutické společnosti dlouho ohrnovaly nos nad výrobou nových antibiotik, protože se domnívaly, že taková snaha nebude dostatečně zisková. Namísto potenciálně život zachraňujících antibiotik zaměřují své výzkumné a vývojové úsilí na léky, které vznikají drobnými úpravami stávajících léků a jen zřídka představují významný terapeutický pokrok, ale slibují trvalou ziskovost.
Vzhledem k tomu, že životně důležitých léků je nedostatek a patogeny odolné vůči lékům představují rostoucí nebezpečí, může se zdát zvrácené, že farmaceutické společnosti upřednostňují své zisky před zdravím obyčejných lidí.
Například v USA vláda podniká kroky k omezení kontroly velkých farmaceutických společností nad vývojem a výrobou léků, které jsou potřebné. Bidenova administrativa přišla s plánem, který by federální vládě umožnil udělovat třetím stranám licence na produkty vyvinuté z federálních prostředků, pokud je společnost vlastnící původní patent nezpřístupní veřejnosti za přiměřených podmínek.
Nebudeme schopni nahradit stávající model výroby léků ze dne na den a pravděpodobně se budeme ještě nějakou dobu spoléhat na to, že léky budou na trh dodávány velkými farmaceutickými koncerny, míní Bierley. Ale vzhledem k tomu, že čelíme ochromujícímu nedostatku léků a hrozící hrozbě superbakterií, musíme začít uvažovat odvážněji. Model Big Pharma nefunguje a aktivně ohrožuje zdraví obyčejných lidí na celém světě. Je čas investovat do alternativ.
Celý článek je dostupný zde v angličtině.
Psali jsme:
- Krev a peníze – jak jsou dnes objevovány nové léky a proč jsou tak drahé
- Indie se v roce 2023 stala největším vývozcem léků do Ruska
- Švýcarsko vyvíjí nové antibiotikum účinné proti rezistentním bakteriím
- Produkce antibiotik poškozuje mnoho vodních zdrojů
- Jak má vypadat unijní reforma v oblasti léčiv?
- Čína dominuje trhu s antibiotiky
- O globálním zdraví by neměli rozhodovat investoři a akcionáři farmaceutických firem
- Jak velkou moc mají farmaceutické společnosti?
- Rezistence vůči antibiotikům nás může zabít dříve než klimatická změna
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.