„K obnově Ukrajiny je třeba mobilizovat také soukromý kapitál,“ míní Scholz

V Berlíně se ve dnech 11. až 12. června koná Konference o obnově Ukrajiny. Účastní se jí předsedové vlád a politici z Ukrajiny a Evropy.

Německý kancléř Olaf Scholz zahájil mezinárodní konferenci o obnově v Berlíně (Ukraine Recovery Conference) výzvou k naléhavé podpoře protivzdušné obrany Ukrajiny. „Nejlepší rekonstrukce je ta, která se nemusí uskutečnit,“ řekl Scholz v úterý ve svém projevu při zahájení konference, které se v Berlíně zúčastnilo kolem 2 000 účastníků z více než 60 zemí.

Vzhledem k pokračujícím ruským leteckým útokům požádal „co nejupřímněji“ o podporu iniciativy zahájené Německem na posílení protivzdušné obrany Ukrajiny – „se vším, co je možné“, uvedl Scholz.

Německá vláda zahájila tuto iniciativu v loňském roce s cílem podpořit transfer systémů protivzdušné obrany z Bundeswehru a spřátelených zemí na Ukrajinu. Nese zkratku IAAD („Immediate Action on Air Defence“).

Hospodářské a sociální posílení Ukrajiny bude vyžadovat trpělivost, pokračoval Scholz. „Rekonstrukce a modernizace země bude vyžadovat masivní investice,“ dodal. „Světová banka očekává v příštích deseti letech téměř 500 miliard dolarů.“

Vzhledem k těmto rozměrům je třeba „mobilizovat také soukromý kapitál“, řekl Scholz. Firmy si musí uvědomit, že investovat na Ukrajině se vyplatí. On sám by to aktivně podporoval. „Rekonstrukce Ukrajiny – to je a musí být také obchodní případ,“ řekl Scholz. „Ti, kdo se zapojí včas, kdo budou pěstovat a rozšiřovat své hospodářské vztahy s Ukrajinou již nyní, budou v čele.“

Odhadovaná cena obnovy Ukrajiny již dosáhla 486 miliard dolarů. Jen v roce 2023 Rusko způsobilo škody v celkové výši 75 miliard dolarů. Většina těchto prostředků by se na Ukrajinu dostala po ukončení otevřených vojenských bojů, ale Kyjev již nyní usiluje nejen o vojenskou pomoc, ale také o mikrofinanční pomoc a investice na udržení odolnosti domácí fronty. Odhaduje se, že okamžitá potřeba obnovy pro rok 2024 činí 15 miliard dolarů.

Zaměření na instituce

Ukrajinská občanská společnost má vysoce reformní program. V Kyjevě a regionech organizace označují modernizaci institucí za hlavní prioritu obnovy – a to i během války. Schopnost Ukrajiny efektivně řídit stát je klíčem k jejímu úspěchu na bojišti. Prvním krokem k institucionální reformě je zavedení právního státu a boj proti korupci.

Reformy, které pomohou zlepšit vnitřní tvorbu a alokaci zdrojů, by mohly pro Ukrajinu znamenat změnu a být klíčové pro udržení důvěry poskytovatelů finančních prostředků a investorů.

Pomoci by mohla transparentnost podpořená digitálními nástroji, jako je nový systém DREAM, který by se měl povinně používat u všech projektů obnovy.  Stejně důležitá je však i odpovědnost zajištěná prostřednictvím protikorupčních agentur a soudního systému. Státní kontrolní služba Ukrajiny potřebuje naléhavou reformu. Občanská společnost si obzvláště přeje zajistit občanský dohled, přičemž více než 40 % regionálních organizací občanské společnosti je ochotno monitorovat místní projekty obnovy.

Ukrajina není finanční zátěží, ale příležitostí pro digitální transformaci EU

Zatímco evropští občané ve velké míře podporují pomoc Ukrajině a její případné přistoupení k EU, 59 % se domnívá, že rekonstrukce bude pro EU finanční zátěží, nikoli příležitostí. Zdaleka však není věnována dostatečná pozornost obrovským výhodám, které by Ukrajina mohla EU přinést.

Ukrajina má EU co nabídnout, zejména pokud jde o digitální transformaci a zejména umělou inteligenci (AI). To jsou oblasti, v nichž se EU snaží najít vítězný recept, aby se vyrovnala ostatním velkým světovým mocnostem, jako jsou USA a Čína.

Ukrajinské schopnosti v oblasti AI, pokud budou vhodně integrovány do průmyslové strategie EU, mohou Evropu posunout do prosperující budoucnosti AI. Zatímco v současné době je prostředí umělé inteligence v EU nesouvislé, Kyjev by se mohl a měl stát jedním z předních evropských center umělé inteligence, které je hluboce integrováno mimo jiné s Londýnem, Paříží, Mnichovem a Eindhovenem.

Zatímco Evropané mezi sebou diskutují o tom, jak rozdělit náklady, jiní si již této příležitosti všimli. Světové ekonomické fórum, podporované z veřejných a soukromých zdrojů USA, oznámilo, že v Kyjevě zřídí Globální vládní technologické centrum, teprve druhé svého druhu na světě. IT společnosti jako Palantir a SpaceX rovněž otevírají v Kyjevě své kanceláře – a mnoho dalších bude jistě následovat.

Evropské banky poskytnou Ukrajině na obnovu více než 600 milionů eur

Podle řady dohod podepsaných v úterý v Berlíně získá Ukrajina od evropských bank stovky milionů eur na podporu svého hospodářství a případnou obnovu infrastruktury.

EU poskytne 517 milionů eur prostřednictvím programů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Z této částky 143 milionů eur přímo podpoří nové projekty EBRD s ukrajinskými městy a zbytek půjde do kritických oblastí, jako je infrastruktura a energetika.

Ukrajina rovněž obdržela půjčku ve výši 100 milionů eur od Rozvojové banky Rady Evropy v rámci projektu určeného na poskytnutí kompenzací za bydlení zničené válečnými konflikty.

Podle ukrajinského ministerstva infrastruktury vedle energetické sítě masivně trpí válkou s Ruskem i sektor bydlení.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) během války výrazně navýšila financování Kyjeva a od ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 poskytla více než 4 miliardy eur.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.