Švýcarská média si všímají nenaplněné snahy o dohodu na závěrečném prohlášení na mírové konferenci v Obbürgenu.
Na setkání ve Švýcarsku přijeli světoví lídři z 78 zemí, aby nalezli širší konsenzus pro mírová jednání pro Ukrajinu. Summit skončil novou výzvou k míru, konečné dohodě se však klíčové mocnosti vyhýbají. Podívejme se na reakce představitelů jednotlivých zemí. Například podle Volodymyra Zelenského byl summit úspěšný. „Dnes je den, kdy se svět začíná přibližovat spravedlivému míru,“ prohlásil ukrajinský prezident na odlehlém horském odpočívadle s výhledem na Lucernské jezero. Jeho optimismus řada jiných představitelů nesdílí, kdy některé země měly problém se závěrečnou deklarací a řada z nich ji odmítla schválit. Jaké bylo znění deklarace? Návrh závěrečného prohlášení obviňuje Rusko z „války“ na Ukrajině, která způsobila velké lidské utrpení a zkázu, a vyzývá k respektování územní celistvosti Ukrajiny. Vyzývá rovněž vládu v Kyjevě, aby získala zpět kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a přístup do svých přístavů v Černém a Azovském moři. Všichni ukrajinští váleční zajatci musí být propuštěni a děti deportované z Ukrajiny musí být vráceny domů. Hrozba použití jaderných zbraní proti Ukrajině v souvislosti s probíhající válkou je nepřijatelná. Tento obsah v prohlášení odmítly například Brazílie, Indie, Mexiko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika, Thajsko čí Spojené arabské emiráty. Čína se konference nezúčastnila. Zaznělo dokonce přání uspořádat následnou konferenci a spekulovalo se o tom, jak by příští konference vypadala a zda by se jí zúčastnilo Rusko. Podle rakouského kancléře Karla Nehammera by se před účastí ruské delegace mohla uskutečnit ještě jedna prozatímní konference. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba všek ve svém prohlášení zdůraznil, že Ukrajina nedovolí Rusku klást ultimáta. Spolkový kancléř Olaf Scholz pak vysvětlil, že cílem bylo najít rámec a plán pro spravedlivý, trvalý a komplexní mír na Ukrajině.
Některé země také kritizovaly nepřítomnost Ruska jako překážku pokroku. Saúdskoarabský ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan Al-Saud uvedl, že důvěryhodné rozhovory budou vyžadovat obtížné kompromisy. O Saúdské Arábii se spolu s Tureckem hovoří jako o možném hostiteli následné konference. Své podmínky má i ruský prezident Vladimir Putin, jedno z jeho ultimát uvádělo, že Rusko zastaví ozbrojený konflikt, pokud se Ukrajina vzdá snah o vstup do NATO. Kromě toho Putin požaduje stažení ukrajinských sil ze čtyř regionů, které Rusko prohlásilo za anektované. Ukrajina a několik západních delegací Putinovy požadavky odmítají. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro ruské tiskové agentury, uvedl, že Putin nevylučuje rozhovory s Ukrajinou, ale dodal, že k zajištění důvěryhodnosti případných jednání jsou podle něj zapotřebí záruky. Na konferencei dorazila i představitelka USA, viceprezidentka Kamala Harrisová. Spojené státy na summitu oznámily pomoc Ukrajině ve výši 1,5 miliardy dolarůa Harrisová během bilaterálního setkání se Zelenským prohlásila: „Tato válka zůstává pro Putina naprostým neúspěchem“. „Je v našem zájmu dodržovat mezinárodní normy,“ dodala a přislíbila podporu USA. Částka 1,5 miliardy dolarů podle úřadu viceprezidentky zahrnuje 500 milionů dolarů na energetickou pomoc a přesměrování 324 milionů dolarů z dříve oznámených prostředků na nouzové opravy energetické infrastruktury a další potřeby na Ukrajině. „Toto úsilí pomůže Ukrajině reagovat na poslední ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu tím, že podpoří opravy a obnovu, zvýší odolnost Ukrajiny vůči přerušení dodávek energie a položí základy pro opravu a rozšíření ukrajinského energetického systému,“ uvedla Harrisová a rovněž oznámila, že ministerstvo zahraničí a americká Agentura pro mezinárodní rozvoj poskytnou humanitární pomoc ve výši více než 379 milionů dolarů na pomoc uprchlíkům a dalším lidem postiženým válkou.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.