Občané EU mají právo zvolit si místo, kde chtějí pracovat. Protože však členské státy přístup k určitým povoláním z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti i nadále regulují, závisí mobilita pracovních sil mezi členskými státy EU na systému vzájemného uznávání odborných kvalifikací.
Občané EU, kteří chtějí pracovat nebo založit firmu v jiném členském státě, se stále potýkají s mnoha překážkami. Uznávání odborných kvalifikací je i nadále problém, uvádí se ve zprávě Evropského účetního dvora. V roce 2005 přijala EU směrnici, která měla uznávání odborných kvalifikací usnadnit a členským státům zabránit, aby občanům ukládaly nepřiměřené podmínky. Způsob, jakým vnitrostátní orgány a Evropská komise směrnici uplatňují, má však nedostatky a informace, které mají občané k dispozici, jsou často nespolehlivé.
„Ošetřovatele nebo mechanika, který chce pracovat v jiném členském státě, může postup uznávání odborné kvalifikace odrazovat, protože jde o zdlouhavý a značně byrokratický proces,“ uvedl Stef Blok, člen EÚD odpovědný za tento audit. „Zjistili jsme, že v oblasti uplatňování pravidel existují mezi členskými státy obrovské procesní rozdíly s nepříznivými důsledky pro občany, kteří chtějí vykonávat regulované povolání jiném členské státě EU. Domníváme se také, že u povolání s dopadem na zdraví a bezpečnost a u povolání vyžadujících bezúhonnost, zejména pokud jde o interakci s nezletilými osobami, by v zájmu ochrany občanů EU měl být do postupu uznávání kvalifikací začleněn výstražný mechanismus.“
Členské státy délku postupů uznávání nemonitorují pravidelně a ne vždy jednají tak rychle, jak by podle směrnice EU měly. Ještě než se žadatelé do dané země přestěhují, musí někdy tamním orgánům předložit značné množství dokumentů, například motivační dopisy, úředně ověřené překladů nebo doklady o pobytu.
Přestože EU přijala určitá opatření k modernizaci postupu uznávání kvalifikace, využívají se jen zřídka.
Redakčně zkráceno. Celý článek najdete zde v češtině.