Dnešní nedělní průvodce jazzovou hudbou Jana Schneidera nabídne skladby Night Flyer, What’s My Age Again a Brewery Of Beggars.
S nedávno zesnulým Johnem Mayallem se nelze rozloučit jen tak narychlo: Night Flyer je další Mayallova skladba, která se mi doslova vypálila do paměti. Houslové sólo Sugarcane Harrise si dodnes pamatuji tón po tónu, jak se vznáší nad skvostnou kytarou Harvey Mandela, v pozadí s klávesami Johna Mayalla – a tu famózní basovou linku drtí Larry Taylor.
Dorothea Taylorová začala hrát na bicí ve 13 letech, když televizi slyšela hrát slavného Buddy Riche. Pak se ve svém rodném Michiganu připojila k bubenickému sboru. Svou první sadu bicích dostala jako juniorka na střední škole. Už v sedmnácti začala vyučovat hru na bubny. Hrála v lidových, rockových, divadelních, církevních, symfonických i jazzových souborech, ale doprovází i školní koncerty, když je potřeba. Dorothy umí jak dixilendové riffy na valchu, tak i hrát na velkou rockovou soupravu způsobem, který jistě zaujme jejího bubenického kolegu generála Andora Šándora: What’s My Age Again?
E.S.T. je trio pianisty Esbjörna Svenssona, v němž ještě hraje basista Dan Berglund a bubeník Magnus Öström. Společně zkomponovali a zaimprovizovali skladbu Brewery Of Beggars, která několikrát změní svůj charakter, když hudebníci pojednávají dané téma ze všech stran, tvrdě i jemně, každopádně zajímavě.