Prezident Emmanuel Macron první říjnový týden hostil summit frankofonních zemí ve snaze posílit francouzský vliv ve světě zmítaném konflikty, zejména těmi africkými.
Emmanuel Macron sezval desítky lídrů francouzsky mluvících zemí na společný summit ve Francii. Lídři se setkali na zámku ve Villers-Cotterets severovýchodně od Paříže, kde Macron loni slavnostně otevřel centrum francouzského jazyka a také v samotném hlavním městě. Významným hostem byl čadský prezident Mahamat Idriss Deby, spojenec Francie a pravidelný návštěvník Paříže, ale také například kanadský premiér Justin Trudeau. Summit Frankofonie, který se ve Francii konal poprvé po 33 letech, byl ze strany Macrona strategickým krokem, kdy Francie si od významného setkání slibuje posílení francouzského vlivu ve světě a zejména ve frankofonní Africe. Tento vliv byl silně oslaben mimo jiné převraty v Mali v roce 2021, Burkině Faso v roce 2022 a Nigeru v roce 2023, kdy byly Paříži přátelské vlády nahrazeny juntami, které se přimkly k Rusku.
Nedostatek vlivu Francie na Blízkém východě zároveň ukazuje situace v Libanonu, bývalé francouzskou kolonii, jež je terčem každodenního izraelských útoků. Delegace z Libanonu na summit přijela, nikoliv ovšem tamní premiér. Navzdory tomu, že se libanonská junta pod vedením generála Mamadyho Doumbouyie ujala moci v roce 2021, byli pozváni zástupci Guiney, ale i prezident Demokratické republiky Kongo Felix Tshisekedi. Představitelé Mali, Burkiny Faso a Nigeru pozváni nebyli. Macron médiím sdělil, že Frankofonii vnímá jako „prostor pro zprostředkování“, „prostor pro dialog k řešení politických sporů“ a zmínil územní spor mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou, v jehož řešení doufá na summitu dosáhnout pokroku. Frankononní organizace OIF, jejímž posláním je „propagovat francouzský jazyk“, „mír, demokracii a lidská práva“, „podporovat vzdělávání“ a „rozvíjet hospodářskou spolupráci“, odhaduje počet francouzsky mluvících lidí na pěti kontinentech na 321 milionů, což z ní činí pátý nejpoužívanější jazyk na světě.