V Zambii trpěla nedostatkem elektřiny více než polovina z 20 milionů obyvatel, nyní přibyly další miliony. Lidé se snaží zoufalé situaci přizpůsobit.
V africké Zambii nastala obrovská energetická krize. Ta souvisí s klimatem, jde o velké sucho, díky kterému významná přehrada Kariba nemá dostatek vody pro pohon vodních turbín. Kariba je objemově největší uměle vytvořené jezero na světě a leží 200 km jižně od Lusaky na hranici mezi Zambií a Zimbabwe. Mohutná přehradní zeď byla postavena v 50. letech 20. století. Měla přinést revoluci v zásobování zemí energií tím, že zachytí vodu řeky Zambezi, změní údolí v obrovské jezero a poskytne nekonečné zásoby obnovitelné vodní energie. To se bohužel nedaří, protože několikaměsíční sucho, které přinesl klimatický jev El Nino, přivedlo zambijskou vodní elektrárnu poprvé na pokraj úplného zastavení provozu. Hladina vody je tak nízká, že může pracovat pouze jedna ze šesti turbín na zambijské straně přehrady, což snižuje výrobu na méně než 10 % běžného výkonu.
Zambie je na přehradě Kariba závislá na dodávkách elektřiny z více než 80 % a výsledkem sucha je, že Zambijci mají k dispozici sotva několik hodin elektřiny denně. Často jsou oblasti bez elektřiny i několik dní. Nejhorší dopad to má během dne, kdy mají malé podniky, které jsou páteří země, problémy s provozem. Zambijci tak čelí každodennímu boji o elektřinu. Zoufalé ženy hledají způsoby, jak uvařit pro své rodiny, a děti dělají domácí úkoly při svíčkách. Někteří Zambijci si začali ostentativně nosit celý svůj stolní počítač – pevný disk, monitor, všechno – do místní kavárny, aby mohli pracovat. „Řeknu vám, zůstali jsme už pět dní bez proudu,“ říká Tindor Sikunyongana, provozovatel svářečské firmy. Investoval sice do dieselového generátoru, ale palivo je drahé a ne vždy si ho může dovolit dostatek. Podle odborníků Zambie doplácí na nedostatečnou diverzifikaci energetického sektoru. „85% závislost na vodních elektrárnách je samozřejmě rizikem,“ vysvětluje Geoffrey Chiyumbe, místopředseda výboru pro energetiku při Inženýrském institutu Zambie. „Potřebovali jsme mít mix obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, abychom se v případě selhání jednoho z nich nedostali do podobné krize, v jaké se nacházíme,“ dodává.