Sociolog Ján Mišovič se ve svém komentáři podíval na krajské volby a jejich výsledky z poněkud jiného úhlu a s ohledem na sociologický ukazatel volebního potenciálu.
V průběhu tří srpnových týdnů uskutečnily agentury Kantar CZ s.r.o. a Data Collect s.r.o. pro Českou televizi reprezentativní výzkum názorů oprávněných voličů před zářijovými krajskými volbami. Do šetření se zapojilo v Karlovarském a Libereckém kraji 800 respondentů a ve zbývajících regionech 1000, celkem 12 600 dotázaných. Získávání dat probíhalo na polovině souboru prostřednictvím telefonických rozhovorů a u druhé poloviny na panelu prostřednictvím on-line dotazování.[1] Agentury použily pro získání dotázaných standardní výběrovou metodu, kvótní výběr s pěti výběrovými znaky, pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a okres. V závěrečné zprávě, která posloužila České televizi k výběru volebních subjektů pro předvolební debaty v krajích, je uvedeno, že oporou pro stanovení jednotlivých parametrů souboru byla aktuální data ČSÚ.[2] Žel, konkrétní zdroj autoři zprávy neuvedli, ale data naznačují, že údaje se týkají roku 2022.
Vzorek je prezentovaný podle čtyř znaku, pohlaví, věk, vzdělání a velikost místa bydliště. Ukazatel pohlaví a velkost místa bydliště se mění jen pozvolna a aktuálnost dat nehraje velkou roli. V případě věku je tomu poněkud jinak. Analýza věkových skupin z roku 2023 ilustruje oproti uvedeným datům změny ve dvou z nich. Zastoupení věkové skupiny 18-29 let se pohybuje ve vzorku krajů v rozmezí 14,3-15,3 %, přitom průměrné zastoupení mladých voličů v ČR je 16,71 %. Pravděpodobně došlo k mírnému podhodnocení této věkové kategorie. Naopak podíl starší střední generace 45-59 let se v krajích mění od 26,6 do 28,1 %, přitom skutečné zastoupení této věkové skupiny je nižší a celostátně představuje 25,92 %. Kategorie byla mírně nadhodnocena.
Daleko větší problém vidím ve vzdělanostní struktuře zkoumané populace. Autoři se dopustili třech zjednodušení. Sloučili kategorie základní škola a SŠ bez maturity a kategorie vysoká škola a vyšší odborná škola. Standardně agentury, např. CVVM, pracují s kategoriemi základní vzdělání + nedokončené, odborné bez maturity, maturita a vysoká škola. Třetím zjednodušením je, že výzkumníci ve všech krajích kontrolovali podíl občanů podle stejného vzdělanostního zastoupení. Zanedbatelné odchylky v krajích byly u dotázaných s maturitou. U sloučené kategorie základní škola a SŠ bez maturity se odchylky v Karlovarském a Ústeckém kraji pohybovaly až mezi 9 a 10 procentními body od výběrového základu. V případě nejvyššího vzdělání byly rozdíly v těchto regionech v řádu 7-8 procentních bodů.[3]
Autoři upozorňují, že výsledky představují jakousi startovní čáru a vůbec nejde o odhad nebo o predikci výsledku voleb. Výzkum začal 7 týdnů a skončil 4 týdny před volbami, takže o nějakou startovní čáru asi nejde. Uvedené formulace vytvářejí dojem, že se zjišťoval výchozí stav, který se v průběhu čtyř až sedmi týdnů promění.
Do jaké míry je možné změny mezi volebními potenciály zvolených subjektů a jejich dosaženými výsledky přičíst volební kampani, případně ničivým povodním na jihu Čech, na severní Moravě a Olomoucku, je možné ilustrovat na příkladu hlavního koaličního seskupení Spolu, resp. ODS, České pirátské strany, klíčového opozičního hnutí ANO a mimoparlamentního subjektu Stačilo resp. KSČM.[4]
Snahou tohoto textu je posoudit, jak se naplnil volení zisk oproti volebnímu potenciálu, tedy, kolik procent volebního potenciálu se přetavilo ve volební zisk. Volební potenciál se v průměru za seskupení Spolu, resp. ODS shodoval s volebními výsledky z 62 % ve všech sledovaných krajích.[5] Za průměrem se však skrývají značné rozdíly. V Karlovarském kraji představoval volební potenciál 19 %, ve skutečnosti byly výsledky ve volbách třikrát nižší (5,95 %). V Jihočeském kraji, díky aktivitě hejtmana Kuby v průběhu povodní, získala samotná ODS místo očekávaných 26 % podle volebního potenciálu 47,56 % hlasů voličů. Zde byl vliv povodňové situace na volby zřetelný a nejvýraznější. V případě hnutí ANO byl průměr volebního potenciálu vyšší, než u předchozí koalice a představoval 84,5 %. Rovněž bylo možné zaznamenat určité krajové diference. V Plzeňském kraji se volební potenciál a skutečné výsledky prakticky shodovaly na 100 % (38,5 %: 38,63). V jižních Čechách byla shoda nejnižší (61 %).
Menší úspěšnost volebního potenciálu než u předchozích dvou uvedených subjektů 58 %, se ukazuje u volebního subjektu Stačilo, resp. KSČM. Opět se setkáváme s rozdílnými výsledky v rámci krajů. V karlovarském regionu byl výsledek na úrovni 30 %, v Plzeňském kraji 74 %.
Zvláštní případ představují volební potenciály České pirátské strany v krajích. Průměrná hodnota je reprezentována 26 %. Rozdíly v kraji jsou znovu značné. Nejvyšší volební potenciál byl zjištěný v Plzeňském kraji (38 %), nejmenší v jižních Čechách (19 %).
Z komparace čtyř subjektů vyplývá, že volební potenciál funguje lépe v případě širší volební podpory a s klesajícím počtem sympatizantů, resp. členů se jeho úspěšnost snižuje. Rozdíly v krajích rovněž naznačují, že u zjišťovaného volebního potenciálu nešlo o jakousi startovní čáru, ale o mapování míry určitého podílu rozhodnutých voličů. Z mnoha minulých předvolebních výzkumů je známo, že dva měsíce před volbami, jsou rozhodnuty dvě třetiny voličů a měsíc před volbami další desetina, že půjde volit. Samotné rozhodnutí o volené straně se rodí u 70 % voličů měsíc před volbami nebo ještě dříve.[6]
Výpovědní hodnotu volebního potenciálu můžeme ilustrovat i v rámci největšího a nejmenšího kraje, Středočeského a Karlovarského. Také v obou regionech zaznamenáváme rozdíly. V Středočeském kraji je shoda skutečných výsledků a volebního potenciálu na úrovni 68 %, přitom subjekt STAN měl výsledek 93 %, zatímco SPD 40 %. Karlovarský region byl z hlediska celkové úspěšnosti na 56 procentech. Rozdíly mezi nejúspěšnějším a nejméně úspěšným subjektem byly podobné. V případě ANO byl volební potenciál 86 %, zatímco u ODS 31 %.
Různosti volebních potenciálů a skutečných výsledků v rámci konkrétního kraje jsou podobné jako u volebních potenciálů jednotlivých stran a volebních seskupení v rámci všech krajů ČR. Znamená to, že nepřesnosti v aktuální struktuře výzkumného vzorku mají pravděpodobně větší dopady na úroveň volebního potenciálu, než autoři výzkumu předpokládali.
Česká televize by měla příště výrazněji kontrolovat přípravu šetření z hlediska kvality výzkumného vzorku, pokud oslovené výzkumné agentury nepracují se zcela aktuálními dostupnými statistickými daty.
Článek je součástí výstupů dlouhodobého sledování politického chování příznivců české levice, který ve spolupráci s transform!europe provádí Společnost pro evropský dialog z.s. (SPED). Autor uvedeného rozboru je sociolog.
[1] Z metodologického hlediska by bylo zajímavé vzájemně porovnat výsledky získané rozdílnými technikami získávání dat.
[2] Kantar Výzkum volebního potenciálu před krajskými volbami 2024. Závěrečná zpráva. Srpen 2024
[3] ČSÚ. Věk a vzdělání populace ČR 1993-2023, tabulka č.101/R sešit 25013024001.xlsx.
[4] ČSÚ. Volby do zastupitelstev krajů 2024.
[5] Míra shody volebního potenciálu se skutečnými výsledky se vypočítala jako podíl dosažených výsledků a volebního potenciálu. Z jednotlivých výsledků za volební subjekty v krajích byl vypočítaný průměr.
[6] Např. Mišovič, J. 2002. Veřejné mínění o vztahu k politickým stranám. Politologická revue. č.1 s. 162 -164