Obchodníci zatím pochybují, že další sankce zvýší ceny. Náladu by mohly změnit prezidentské volby v USA.
Před týdnem uvalila vláda USA další sankce na íránský obchod s ropou, což vedlo k poklesu cen ropy. K poklesu přispěly i náznaky, že Izrael se možná vyhne útoku na íránskou ropnou infrastrukturu. Zdá se, že obchodníci nejsou opatřeními USA proti velkým producentům ropy, jako je Írán nebo Rusko, nijak znepokojeni.
Výsledek voleb 5. listopadu by to ovšem mohl změnit. Obchodníci však pochybují, že sankce ceny zvýší, protože USA se snaží kontrolovat náklady na pohonné hmoty a vyrovnat priority s Čínou. Nedávné sankce proti Íránu umožňují USA zaměřit se na jakoukoli část obchodu s ropou. Kvůli obavám z volatility trhu a zahraničněpolitických komplikací však američtí představitelé váhají, zda cílit na hlavní čínské odběratele ropy a emirátské zprostředkovatele. Ministryně financí Janet Yellenová popřela tvrzení, že USA byly vůči Íránu shovívavé, a naznačila další kroky po opatřeních z 11. října.
Podle údajů společnosti TankerTrackers.com Inc., která již několik let sleduje dodávky ropy z Íránu pomocí satelitních dat, činil prodej ve třetím čtvrtletí letošního roku v průměru 1,7 milionu barelů denně, což je téměř dvaapůlkrát více než ve druhé polovině roku 2019. Dodávky nebyly omezeny ani v době, kdy panovaly obavy, že by Izrael mohl udeřit na ropná zařízení Islámské republiky.
K nárůstu došlo proto, že se američtí představitelé soustředili na opatření, která by zvýšila třecí plochy v íránském dodavatelském řetězci – což by zvýšilo náklady země na podnikání – a zároveň zůstali opatrní ohledně opatření, která by omezila vývoz.
Situaci komplikují pro Washington strategicky významné třetí jurisdikce: ve Spojených arabských emirátech sídlí řada zprostředkovatelských firem působících v ropném obchodu, zatímco do Číny směřuje zhruba 80 % denního vývozu íránské ropy a mnoho transakcí probíhá v jüanech.
USA zavedly opatření, která mají omezit přístup Ruska k příjmům z ropy, včetně zákazu vjezdu západních lodí s určitým nákladem do některých přístavů. Tato opatření měla dopad i na Írán, proti kterému bývalý prezident Donald Trump zavedl v roce 2019 kampaň „maximálního tlaku“. Nadcházející prezidentské volby v USA by tudíž mohly vyústit v další opatření proti Íránu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.