V neděli 3.11. se po celém Íránu konala státem organizovaná shromáždění s protiamerickým a protiizraelským poselstvím.
Před pětačtyřiceti lety, v roce 1979 vtrhli radikální íránští studenti na americké velvyslanectví s protestem proti americké přítomnosti v zemi. Svržený íránský vládce Mohammad Rezá Šáh Pahlaví měl totiž blízko k několika americkým administrativám, což vyvolalo hluboké podezření a nepřátelství mezi íránskými revolučními vůdci z levé i pravé části politického spektra. Více než 50 amerických diplomatů vzbouřenci drželi 444 dní jako rukojmí. Tato krize měla posléze dramatické dopady na domácí politiku Spojených států a na desetiletí postihla americko-íránské vztahy. Trvala po dobu prezidentství Jimmyho Cartera a Ronalda Reagana a stala se příležitostí k navázání spolupráce Íránu se Sovětským svazem.
„Smrt Americe“ a „smrt Izraeli“ skandovaly letos počátkem listopadu tisíce lidí v hlavním městě u brány bývalého amerického velvyslanectví, které se od krize s rukojmími nepoužívá. Demonstranti pak nesli obrazy vrcholných představitelů militantních skupin spřízněných s Íránem, které zabil Izrael, včetně vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláhaa vůdce Hamásu Jahjá Sinvara. Vzpomínková akce se konala den poté, co íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneív projevu ke studentům v Teheránu pohrozil USA a Izraeli „zdrcující odpovědí“ po izraelském útoku na Írán z 26. října. Představitelé Íránu nyní stále častěji vyhrožují dalším úderem proti Izraeli vyprovokovaným jeho útokem na Írán. Spojené státy pak oznámily rozmístění dalších vojenských prostředků na Blízkém východě jako varování Teheránu. Panují obavy, že další útoky z obou stran by mohly uvrhnout širší Blízký východ do rozsáhlejšího regionálního konfliktu.