Jan Zeman hodnotí ve svém článku roční politiku polské liberální vlády Donalda Tuska.
17. listopadu 2024 tomu bude rok, co osm let vládnoucí pravicově konzervativní a euroskeptickou politickou stranu Právo a Spravedlnost (PiS) nahradila v Polsku proevropská liberální vláda Občanské platformy (PO), tzv. Třetí cesty (polští lidovci PSL a hnutí Hołownia) a Levice (Lewica), jejíž součástí je i hnutí Razem a hnutí Roberta Biedroně. Vládu vede staronový předseda PO a staronový premiér Donald Tusk. PiS skončil nepřekvapivě v opozici. V opozici zůstává ultrapravicová Konfederace, jež jediná odmítá polskou účast na ukrajinské válce, protože její obří náklady znemožňují jejich prioritu – snižování daní.
Otevřenou otázkou je, jak dobře či špatně si nová Tuskova vláda vede.
Koaliční kompromis jako nástroj neplnění předvolebních slibů
Zatímco vláda PiS v letech 2015-19 vládla za příznivých mezinárodních i vnitřních sociálně ekonomických podmínek, v letech 2020-21 zápasila s pandemií nového druhu koronaviru a po 24. únoru 2022 zemi silně zatěžovala rozsáhlou účastí na ukrajinské válce, činěné s plným pochopením proevropské opozice, což se nemohlo neprojevit i při parlamentních volbách v září 2023. Zátěž ukrajinské války za sebou vleče i nová vláda D. Tuska.
Jestliže vláda PiS byla jednobarevná, byť v ní fungovaly tři frakce, které se stavěly chvílemi až do pozice rozhádaných koaličních stran, představuje vláda D. Tuska vládu otevřeně koaliční, navíc mimořádně nesourodou. Že v ní slabá Lewice hraje roli „pátého kola u vozu“, tušíte správně. Ze sociálních požadavků v programovém prohlášení uhrála jen zvýšení platů učitelů (zde se shodovala s PO), což je jistě potřeba, ale je to málo. Nejen pro tragickou situaci v polském zdravotnictví, bouřící se zemědělce atd., atp.
Součást Lewice Hnutí Razem (v roce 2015 se odtrhlo od tehdejší Strany demokratické levice a následně si pochvalovalo, když se do parlamentu nedostala SLD, nyní Lewice, ani Razem – nerozumím tomu, ale asi je to moje chyba) nevstoupilo do Tuskovy vlády. Nedávno vypovědělo vládě loajalitu, resp. jeho poslanci budou hlasovat k jednotlivým zákonům individuálně. Zda to skončí pádem vlády a předčasnými volbami, těžko říci.
Před volbami tolik slibovaná liberalizace mimořádně krutého potratového zákona zkrachovala, když proti ní spolu s opoziční PiS a Konfederací hlasovali také poslanci PSL (liberalizaci potratů na žádost neslibovali) a tři poslanci PO (jsou prý křesťané).
Tuskova vláda se sice nepřekvapivě přihlásila ke kontroverznímu Green Dealu a stávající gesční ministryně patří k jeho horlivým příznivcům, ale v praxi toho mnoho pro jeho realizaci nepodnikla. Mě to nepřekvapuje, protože Green Deal připomíná pro Polsko nechvalnou gilotinu. I největší polští „eurohujeři“ si to uvědomují.
Někdo řekne, že Polsko za poslední rok zásadně zvýšilo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů. Problém je, že tak velký skok nahoru vzbuzuje nedůvěru. Statistická chyba, podvod na objednávku, krytí dodávek elektřiny na Ukrajinu nebo co? Netuším.
Na obraně beze změn a krize státního rozpočtu
Mohutný řev o radikálním obratu v polské politice neodpovídá v řadě směrů realitě. Nejvýraznější se to projevuje ve věci rozsáhlého zbrojení a polského angažmá na válce na Ukrajině, kde nelze najít větší rozdíl mezi starou a novou vládou, přestože tato účast Polsko těžce vyčerpává a maří naděje na jeho větší rozvoj.
Státní rozpočet Polska, připravený ještě vládou PiS, ale až na drobné korekce převzatý vládou D. Tuska, se sype. Je veřejným tajemstvím, že hlavní příčinou jeho zlého vývoje jsou obří polské výdaje na zbrojení a podporu Ukrajiny. Letos budou činit již asi čtyři procenta hrubého domácího produktu. I při dvou procentním ekonomickém růstu Polska za 2. čtvrtletí 2024 je to pohroma a výmluva na nepříznivý vývoj příjmů z Polské národní banky (místo příjmu asi 7 mld. zlotých se čeká mnohamiliardový deficit), na tom mnoho nemůže změnit. Konečně, odkazovaný nepříznivý vývoj kursu zlotého je těsně spjat s obřími výdaji Polska na zbrojení, resp. házet to jen na Polskou národní banku je nesolidní.
Novou ranou pro státní rozpočet Polska se stala zářiová povodeň, která zle postihla polské Slezsko. Na Odře se sice podařilo uchránit velká města od Raciborze po proudu před vytopením (pomohl nový, v letech 2012-20 postavený obří suchý poldr Dolny Raciborz o kapacitě asi 175 miliónů kubíků vody), ale průvalová povodňová vlna z protržené sypané hráze pod Kralickým Sněžníkem smetla pětitisícová městečka Stronie Śląskie, zpustošila městečko Landek Zdroj a přispěla k pustošení měst Nysa a Kłodzko povodní na Kladské Nisse. Pokud sypaná přehrada přeteče, dochází k její destrukci. Zde to polští vodohospodáři hodně hodně nezvládli, resp. byli zoufale neprozíraví. Obnova regionů poničených povodní nebude laciná.
Vysokou inflaci roku 2022 se podařilo v roce 2023 srazit téměř k nule. Vzápětí dostala další impulsy, a to neprodloužením nulové sazby daně z přidané hodnoty na potraviny od 1. února 2024. Prodlužování nulové sazby na potraviny bylo jedním z opatření vlády PiS ke zmírnění dopadu pandemie koronaviru na polské občany i ekonomiku. Rozsáhlé zdražování uplynulých tří let nepřekvapivě přispívá ke snižování tempa růstu spotřeby a tím i brzdí polský ekonomický růst, byť podstatně méně ve srovnání s ČR.
Tuskův záměr zvýšit daně za cigarety znamená jen dílčí zlepšení státního rozpočtu, navíc též s inflačním dopadem. Velkou pomocí je naopak uvolnění 137 miliard eur dotací z Evropské unie, které Evropská komise Polsku svévolně zadržovala ve snaze svrhnout euroskeptickou vládu PiS, což se ve volbách v září 2023 podařilo.
„Pogrom“ na státní hromadné sdělovací prostředky
Nová polská vláda D. Tuska uspořádala krátce po svém nástupu k moci doslova „pogrom“ na polské státní hromadné sdělovací prostředky. Polská státní televize, Polský státní rozhlas a Polská tisková agentura dostaly nejprve nové vedení. Poté byly o Vánocích 2023 přes protesty organizované PiS zrušeny. Současně byly na zelené louce budovány jejich náhrady. Kromě malého počtu známých bojovníků za PiS platilo, že kdo podepsal slib věrnosti novému vedení, resp. nové vládě a Evropské unii, mohl přejít do nové organizace, o místo reálně nepřišel a na platu také škodný nebyl. Kdo takový slib nepodepsal, měl smůlu. Je pravda, že polské státní hromadné sdělovací prostředky po osm let podporovaly vládu PiS. Je pravda též, že totéž činí v případě současné vlády tyto nové polské státní hromadné sdělovací prostředky. Protože hlavní soukromou televizní stanici vlastní američtí demokraté, nepřekvapuje hrubá tendenčnost rozhodujících polských hromadných sdělovacích prostředků, resp. mezi Polskou státní televizí a televizí TVN v klíčových oblastech dnes není většího rozdílu, a to nejen při hrubě neobjektivním informování o volební kampani v USA. Stav, kdy se Polská státní televize a televize TVN aspoň částečně držely v šachu a nutily se to s lhaním nepřehánět, skončil. PiS si sice narychlo vybudoval novou internetovou televizi, ale její dosah je proti státním hromadným sdělovacím prostředkům a TVN podstatně menší.
Jak moc to nové vládě pomáhá, zůstává otázkou. Komunální a vojvodské volby letos na jaře měly skončit drtivou porážkou PiS, ale PiS vykázala jen mírné ztráty. Ztratila Dolnoslezské a Mazovské vojvodství, jehož součást je i Varšava. Jen malé ztráty PiS utrpěla rovněž ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024.
Na podzim 2024 se začíná rozjíždět kampaň k volbám prezidenta Polska, ke kterým má dojít v květnu 2025. Pravda, ani PO, ani PiS ke 4. listopadu neoznámily své kandidáty na prezidenta. Základní kritérium výběru prý bude, zda bude nebo nebude s to opozice na příslušného kandidáta něco nepříjemného vytáhnout. Mohlo se ale čekat i na výsledek amerických prezidentských voleb.
Velké polské hromadné sdělovací prostředky vedou mohutnou kampaň o zhoubnosti minulé vlády PiS, o její korupci a jiných nezákonných praktikách. Do nedávna se jinak mnoho nedělo. Nyní vítězně oznamují začínající trestní stíhání řady prominentů někdejší vlády PiS. Těžko se to objektivně hodnotí. Prominenty minulé vlády systematicky zesměšňují bez možnosti, aby se bránili, jak už to ve svobodné západní demokratické společnosti chodí. Prostě, svoboda je povinnost hlásat prozápadní názory a hodnoty. Prý rozhodnou nezávislé soudy. Otázkou ale je, kdy a zda nezávislé soudy v Polsku jsou. Za vlády PiS svou nezávislost vícekrát prokázaly. Zda tomu bude i teď, uvidíme.
Kontroverzní Macierewiecz
Průkazný kompromitující materiál je jen na exministra obrany Antoniho Macierewicze (2015-18). Ne ale pro záměrné ničení polské armády v ruském zájmu, jak je ve velkých médiích viněn, ale za ohavnou, ničím nepodloženou kampaň o údajném ruském původu tragédie polských elit na letišti u Smolenska v Rusku 10. dubna 2010. Získal pro ni předsedu PiS Jaroslawa Kaczyńského, těžce frustrovaného smrtí bratra, polského prezidenta Lecha Kaczyńského při tomto neštěstí, a poté celé vedení PiS. I touto podlou kampaní PiS drtivě vyhrál parlamentní volby, ale ne ty v následujícím roce 2011, ale až ty na podzim 2015, takže mohl vytvořit svou jednobarevnou vládu. Důvodů tehdejšího vítězství PiS ale bylo víc a hlavní příčinu vidím v bezhlavé nekritické proevropské sedmileté politice vlády D. Tuska a jednoroční E. Kopacz v posledním roce před volbami (PO a PSL).
Za obvinění typu, že sousední stát způsobil masakr polské elity bez předložení jediného důkazu, navíc v situaci, kdy všechny okolnosti svědčí o havárii v důsledku ignorování základních bezpečnostních předpisů posádkou letadla, by ve středověku byla nejspíš válka. Rusko to přechází. Polští vládci zastávají názor, že pod křídly NATO lze hlásat sebevětší lži. Zatím to vypadá, že Macierewicz bude odsouzen za nemalé, údajně zčásti rozkradené peníze, utracené komisí pro vyšetřování smolenské tragédie, jíž předsedal a jejíž výsledky jsou nepřekvapivě rovny nule. Jak je známo, polský prezidentský speciál 10. dubna 2010 havaroval v husté mlze v lese u polního letiště Smolensk poté, co vrchní velitel polského vojenského letectva na pokyn prezidenta Lecha Kaczyńského donutil pilota přistát v husté mlze za každou cenu. Letadlo se rozbilo a jeho osazenstvo zahynulo.
Spor o koncepci výstavby Polské armády je značně problematický. Budování tzv. oddílů územní ochrany Polska, prosazené Macierewiczem, považuji za rozumné. Hodí se nejen při povodních. Určitě nejde o proruskou činnost, jak je obviňován. U sporu o koncepci vyzbrojování Polské armády je třeba vidět, že v letech 2015-18 žádná armáda ve světě neměla dronové vojsko. Poprvé drony vstoupily do války proti Arménii a rozhodly ji ve prospěch Ázerbájdžánu na Národním Karabachu na podzim 2020. Je těžké pochopit, že jak stará, tak nová polská vláda, dronové vojsko nebuduje, o české vládě nemluvě. Orientace na budování silného tankového a jiného pozemního vojska při zkušenostech z ukrajinských bojišť říká, že nejen v Polsku zaspali dobu.