Nejnovější data o důvěře veřejnosti ve vybrané instituce ukázala, že nejvyšší důvěře se těší hasiči, kteří mají suverénně nejvyšší důvěru 92 procent populace. S odstupem za nimi následují další dvě bezpečnostní složky, tj. policie s důvěrou 74 procent a armáda s důvěrou 70 procent.
V oblasti ústavních institucí nedošlo k větším změnám a nadále přetrvává i rozdílná úroveň důvěry v některé instituce na základě politického klíče. Data pocházejí z šetření analytického ústavu STEM, které proběhlo začátkem října letošního roku.
„Důvěra v instituce odráží důvěru ve stát jako takový, a proto má význam ji sledovat. Neodráží jen výkon konkrétní instituce a přímé zkušenosti lidí s touto institucí, ale také to, jak o dané instituci mluví politici, média, případně lidé s nějakým vlivem na veřejné mínění,“ vysvětluje analytik STEM Jiří Táborský, proč je tak důležité důvěru v instituce měřit.
Jako zdaleka nejdůvěryhodnější instituce v ČR se etablovali hasiči, kterým věří 92 procent dotázaných. Svůj podíl na tomto výsledku zcela jistě sehrály nedávné povodně, během kterých byli hasiči zcela zásadní složkou a i výzkum, který STEM udělal bezprostředně po povodních, ukázal, že jejich role byla vnímána jako zcela zásadní. Naopak vládě povodně nepomohly.
Z hlediska důvěry v ústavní instituce nedošlo oproti minulým měřením k výraznějším změnám. Mírně si polepšili Ústavní soud, Poslanecká sněmovna, Senát a naopak si lehce pohoršili prezident a vláda. „Teprve další měření ukáží, zda jde o trend či nikoli. Zajímavý je výsledek u prezidenta republiky, který po svém zvolení začal na vysokých hodnotách, ale nyní se zdá, že se růst zastavil. Uvidíme, zda jde jen o zakopnutí, nebo zda prezident narazil na svůj strop,“ uvádí Táborský.
Zajímavá je ovšem přetrvávající politizace některých institucí. „STEM na tento jev upozorňuje dlouhodobě. S nástupem aktuální vlády došlo například k tomu, že důvěra v armádu závisí na vašich politických preferencích. To dříve nebývalo a na armádě byla nadstranická shoda. Ale jelikož se z ní stalo výrazné politické téma, najednou se na ní neshodneme,“ vysvětluje Táborský.
Podobný jev vidíme i u Ústavního soudu. Je velmi pravděpodobné, že polarizace začala v době, kdy Ústavní soud zrušil část volebního zákona znevýhodňující malé strany a umožnil tak volební koalice.
Redakčně zkráceno. Celý text, včetně grafů, najdete na webu STEM.