Čína je předním světovým vývozcem. A již léta investuje do přístavů po celém světě. Nejde však jen o obchod, ale i o moc.
Čína v průběhu let rozšířila svou námořní moc po celém světě. Globální Jih těží z výstavby námořních přístavů, silnic a železnic, infrastruktury provozované čínskými státními stavebními společnostmi, ukazuje reportáž Deutsche Welle.
Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) se na svém webu již před časem zaměřila na angažmá Číny v oblasti přístavů.
Interaktivní stránka China Overseas Ports zobrazuje stupně vlastnictví čínských zámořských přístavů podle typů investic napříč regiony a časem. Hodnotí také potenciál dvojího využití (obchodního a vojenského) přístavů vlastněných, vybudovaných nebo provozovaných čínskými subjekty. Databáze podporující tuto interaktivní aplikaci zahrnuje 129 přístavních projektů, v nichž čínské subjekty získaly různé majetkové účasti nebo provozní podíly.
Čína provozuje nebo vlastní alespoň jeden přístav na všech kontinentech kromě Antarktidy. Ze 129 projektů je 115 aktivních, zatímco zbývajících 14 přístavních projektů se stalo neaktivními z důvodu zrušení nebo pozastavení do konce července 2024.
Od září 2023 podepsala Čína sedmdesát dvoustranných a regionálních dohod o námořní dopravě se šedesáti šesti zeměmi a regiony. V současné době pokrývají čínské námořní trasy a sítě služeb hlavní země a regiony po celém světě. Ačkoli Čína zatím není globální námořní velmocí a v současné době má omezené námořní základny v zámoří, stala se přední obchodní velmocí, která má významný geoekonomický vliv na mezinárodní námořní cesty a obchodní přístavy, jež jsou základem globálního toku zboží.
Další podrobnosti najdete na webu CFR.
Psali jsme:
- Čínské tažení po unijních přístavech pokračuje. Je po Pireu na řadě Hamburk?
- Vstup čínské společnosti Cosco do hamburského přístavního terminálu vyvolává kontroverze
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.