Korupce je v současnosti považována za hrozbu pro připravenost čínské armády.
Čínský prezident Si Ťin-pching investuje miliardy do modernizace armády k roku 2027, současně rozsáhlými čistkami řeší korupci v Lidové osvobozenecké armádě (PLA). Korupce je považována za hrozbu pro připravenost armády, zejména v kritických jednotkách, jako jsou raketové síly, které jsou nezbytné pro případnou invazi na Tchaj-wan.
Od poloviny roku 2023 bylo na základě vyšetřování korupce odvoláno nejméně 16 vysokých vojenských představitelů, včetně ministra obrany Li Shangfua. Pět z těchto sesazených bylo spojeno s raketovými silami, další dva pracovali v oblasti vojenského vyzbrojování. Koncem listopadu byl v souvislosti s intenzivnějším prověřováním úplatkářství suspendován také jeden vysoký představitel klíčového vojenského orgánu.
Komunistická strana vyloučila bývalého ministra obrany Li za přijímání úplatků a maření vyšetřování. Současný ministr obrany admirál Dong Jun je podle zpráv rovněž vyšetřován kvůli korupci.
Vyšetřování korupce provádí tým Ústřední vojenské komise (CMC), který podléhá přímo předsedovi Si Ťin-pchingovi. Součástí týmu jsou dva místopředsedové a tři další členové odpovědní za různé oblasti, například politickou práci. Miao Hua, který má v CMC na starosti politickou loajalitu, je vyšetřován pro závažné disciplinární přestupky, které často naznačují problémy s korupcí. CMC dohlíží na vojenské operace, strategické plánování a politické vzdělávání, což z ní činí jednu z nejvlivnějších organizací v Číně. Ministr obrany se zaměřuje spíše na vojenskou diplomacii než na přímé velení ozbrojeným silám.
Oficiálně se o odvolání vojenských představitelů v Číně mnoho informací nezveřejňuje. Komunistická strana Číny obvykle popisuje tato opatření jako důsledek „závažného porušení disciplíny a zákona“, což se týká korupce. Toto utajení pomáhá chránit obraz strany a pověst armády. Většina informací o těchto čistkách pochází od zahraničních zpravodajských služeb.
V roce 2015 Si restrukturalizoval armádu, snížil počet zaměstnanců a přejmenoval Druhé dělostřelectvo na Raketové síly, které jsou nyní rovnocenné pozemní armádě, námořnictvu a letectvu. Tato součást PLA dohlíží na čínské jaderné kapacity a rozšiřuje svůj arzenál, přičemž do roku 2030 chce dosáhnout nejméně 1 000 jaderných hlavic.
Korupce v rámci raketových sil je rozsáhlá, což vede americké představitele k názoru, že se Si v blízké budoucnosti pravděpodobně nepokusí o významnou vojenskou akci. Zprávy hovoří o opravdu závažných problémech, jako jsou rakety naložené vodou místo palivem či nefunkční raketová sila.
V dubnu Čína provedla reorganizaci armády a nahradila strategické podpůrné síly třemi novými složkami zaměřenými na informační podporu, letectví a kybernetický boj. V červnu armáda aktualizovala pravidla auditu pro lepší dohled nad svým rozpočtem a zdroji, což představuje první změnu od roku 2016. V červenci komunistická strana vyzvala ke zlepšení systému nákupu zbraní a k rychlejšímu vývoji strategických odstrašujících technologií. Si usiluje o to, aby se PLA do poloviny století stala armádou světové úrovně. V současnosti se může pochlubit více než 2,1 milionem vojáků, velkým námořnictvem a vyspělými letouny, výzvou však zůstává efektivita jejích vojenských schopností a boj s korupcí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.