V souvislosti s nástupem Donalda Trumpa do úřadu existuje větší nebezpečí než obchodní válka – Trumpovy politické sliby se střetávají s fiskálním krachem.
Asie se připravuje na „Trumpův obchod“ v roce 2025 a z vývoje v roce 2024 vyplývají důležitá ponaučení, napsal v textu pro Asia Times analytik William Pesek. Největší lekcí je zjištění, že inflace nebyla dočasná, což ovlivnilo investory, voliče a světové lídry, kteří se stavěli proti možnému druhému Trumpovu prezidentství. Prudký nárůst inflace v USA souvisí s několika faktory, včetně problémů v dodavatelském řetězci a vládních výdajích, přičemž přímým důsledkem těchto politik je Trumpovo znovuzvolení. S Trumpovým návratem k moci se pozornost soustředí na potenciální obchodní války a dopad jeho fiskálních plánů na státní dluh přesahující 36 bilionů USD, což jsou faktory, které by mohly výrazně ovlivnit globální trhy.
Jednou z možností dalšího vývoje je, že dluh USA by mohl vzrůst na 40 bilionů USD, což by ohrozilo rating AAA od agentury Moody’s. Snížení ratingu by vyvolalo chaos na dluhopisových, akciových a měnových trzích s přímým dopadem na Asii.
Druhá předpověď podle Peseka naznačuje, že Trumpův mecenáš a šéf společnosti Tesla by se mohl pokusit snížit federální výdaje snížením počtu pracovních míst ve státní správě. Pokud se však nezaměří na významné oblasti, jako je armáda a sociální programy (sociální zabezpečení, Medicare a Medicaid), nebudou tyto škrty znamenat podstatnou změnu. Mnohem účinnější by byla deregulace a snížení nadměrných dotací pro odvětví, na nichž Muskovy společnosti závisejí. USA se potýkají s inflací v důsledku nedostatečných investic do produktivity.
Ekonom Andrew Tilton varuje, že Trumpovy snahy o snížení bilaterálních deficitů by mohly vyústit v zavedení cel na další asijské ekonomiky, zejména proto, že státy jako Korea, Tchaj-wan a Vietnam zvýšily objem obchodu s USA. Ekonom banky Barclays Brian Tan zdůrazňuje, že Trumpova obchodní politika by mohla poškodit rozvíjející se asijské ekonomiky. Hrozící zadlužení a inflace omezí možnost Federálního rezervního systému dále snižovat úrokové sazby. Navíc vznikají obavy o stabilitu bankovního systému, pokud výnosy státních dluhopisů neočekávaně klesnou. Další upozorňují na nejistotu ohledně Trumpovy obchodní politiky, neboť jeho poradci mají rozdílné názory, oba nicméně naznačují možnost zavedení cel, zejména vůči Číně.
Trump plánuje čtyřletou strategii, jejímž cílem je eliminovat veškerý čínský dovoz základního zboží, včetně elektroniky, oceli a léčiv a zajistit, aby Čína nemohla tato omezení obcházet pomocí jiných zemí. Tento přístup bude zahrnovat zvýšení tlaku na spojence, aby podpořili protičínský program.
Další možností je, že Trump využije cla jako nástroj pro jednání s Čínou, ačkoli podrobnosti případné dohody zůstávají nejasné. Scott Bessent, Trumpův adept na ministra financí, se domnívá, že Trump by mohl zůstat u volného obchodu a využít cla k efektivnímu vyjednávání.
Významným faktorem v Trumpových plánech může být devalvace amerického dolaru, která by podle poradců mohla pomoci zvýšit konkurenceschopnost výroby. Předpokládá se, že široce pojatá cla mohou být použita jako páka při měnových jednáních, přičemž Trump hovoří o potenciální „dohodě Plaza Accord 2“. 0“ k oslabení dolaru vůči jenu.
Očekává se, že čínský vůdce Si Ťin-pching tuto myšlenku odmítne a připomene, jak dohoda z roku 1985 negativně ovlivnila Japonsko. Existují obavy, že slabší dolar by mohl vést k vysoké inflaci, zatímco silnější jüan by mohl poškodit čínský export. Trump se také může snažit ovlivňovat politiku Federálního rezervního systému, což naznačuje ohrožení jeho nezávislosti a upomíná na Trumpův agresivní postoj vůči FEDu během jeho prvního funkčního období.
V říjnu Trump kritizoval Powellův politický tým s tím, že jde o snadnou práci s malou odpovědností. Prezidenti by podle něj měli ovlivňovat rozhodnutí centrální banky. Vyjádřil také důvěru ve své finanční instinkty oproti instinktům představitelů Federálního rezervního systému. Tento pohled vyvolává obavy v Asii, kde země jako Japonsko a Čína drží velké množství amerického dluhu v celkové hodnotě kolem 3 bilionů USD. Trumpovo prezidentství by mohlo toto bohatství ohrozit.
Trumpovo chování by mohlo oslabit dolar a mnoho investorů se obává silného vlivu dolaru na globální trhy, zejména v rozvíjejících se ekonomikách, které jsou závislé na komoditách a mají dluh denominovaný v dolarech. Riziko náhlého poklesu by mohlo být značné, pokud by Trumpovo ministerstvo financí usilovalo o devalvaci dolaru, což by mohlo vést k větší inflaci.
Ekonomové, včetně bývalého ministra financí Larryho Summerse, varují, že Trumpem navrhovaná politika by mohla vést k mnohem vyšší inflaci než v minulosti a potenciálně by mohla dosáhnout úrovně, která nebyla zaznamenána od poloviny roku 2022. Summers předpokládá, že pokud Trump uskuteční své předvolební sliby, mohlo by dojít k dalšímu inflačnímu šoku, který by ovlivnil jak americkou, tak globální ekonomiku.
Analytik Kelvin Wong naznačuje, že Trumpova politika „America First“ může zhoršit deglobalizaci, zbrzdit hospodářský růst a zvyšovat inflační tlaky. Předpovídá, že výnosy amerických státních dluhopisů by mohly v důsledku těchto inflačních obav rychleji růst, což signalizuje náročné prostředí pro Asii, neboť inflace by mohla být v roce 2025 výraznější.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.