Od roku 2015 se rozdíl v bohatství mezi zeměmi s nízkými a vysokými příjmy zhoršuje o 1,1 % ročně. Rostoucí dluhová zátěž a omezený přístup k udržitelnému financování prohloubily nerovnosti a ohrozily desetiletí trvající pokrok v oblasti zdraví, vzdělávání a odolnosti vůči změně klimatu. Globální výzvy, od ekologického a digitálního přechodu po geopolitické napětí a konflikty, mohou prohloubit geoekonomickou roztříštěnost, čímž země s nízkými příjmy ještě více zaostávají.
Vysoká ekonomická nejistota ovlivňuje globální finanční stabilitu a vyhlídky dlouhodobého růstu, zatímco rostoucí geopolitické napětí hrozí roztříštěním globální spolupráce a brzděním pokroku v rozvoji. Analýza konvergence v porovnání s ukazateli příjmů a cílů udržitelného rozvoje ukazuje, že rozvojovým zemím hrozí další zaostávání, uvádí nedávno publikovaná zpráva OECD „Global Outlook on Financing for Sustainable Development 2025“ (Globální výhled financování udržitelného rozvoje do roku 2025).
Globální produkce rostla v první polovině roku 2024 odhadovaným tempem 3,2 % ročně a očekává se, že se na této úrovni stabilizuje v letech 2024 a 2025. Probíhající úpravy dodavatelských řetězců a logistiky vedly k větší efektivitě a stabilitě, což pomohlo výrobě a distribuci. Inflace v letošním roce ve většině zemí nadále klesala.
Oživení však zakrývá změny ve strukturálním složení a růstovém potenciálu světové ekonomiky. Střednědobá prognóza globálního růstu pro rok 2029 činí 3,1 %, což je nejnižší hodnota za poslední desetiletí. Od globální finanční krize byly prognózy globálního růstu soustavně revidovány směrem dolů. Soukromé investice i míra produktivity a účasti pracovní síly zůstávají pod úrovní trendů před pandemií covid-19, což přispívá k postupnému posunu směrem k nízkému růstu, který by mohl bránit ekologickému přechodu a snižování chudoby ve světě.
Hospodářské podmínky v zemích s nižšími příjmy jsou slabší než ve vyspělých ekonomikách. Inflace v těchto zemích zůstává na zvýšené úrovni při celosvětovém zmírnění cenových tlaků. V několika rozvojových ekonomikách zasáhly zvýšené mezinárodní náklady na potraviny, pohonné hmoty a hnojiva obzvláště silně a vedly k vážným krizím životních nákladů. Inflace cen potravin v zemích s nízkou ekonomickou aktivitou dosáhla v dubnu 2023 svého maxima ve výši 32 %, a přestože v prosinci 2023 opět poklesla na 17 %, jsou tyto míry stále vyšší než předpandemické úrovně (např. 12 % v prosinci 2019). Inflační tlaky v rozvojových zemích prohloubily slabé místní měny. Tyto tlaky způsobily, že rozvíjející se ekonomiky a rozvojové země rostly pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský růst v zemích s nízkými příjmy byl v roce 2022 nízký a činil 1,0 % ve srovnání s 3,9 % v zemích s nižšími středními příjmy (LMIC), 4,1 % v zemích s vyššími středními příjmy (UMIC) a 2,4 % v zemích s vysokými příjmy (HIC).
Redakčně zkráceno, upraveno. Zdroj: OECD (2025), Global Outlook on Financing for Sustainable Development 2025: Towards a More Resilient and Inclusive Architecture, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/753d5368-en
Psali jsme:
- Ilona Švihlíková: Globální ekonomický výhled: hlavní tendence v ekonomice
- Ilona Švihlíková: Hospodářský růst v nejistých časech
- Ekonomická nerovnost ve světě roste
- Globální obchodní toky budou trpět „zajímavými problémy“
- Hospodářský výhled pro rok 2025 je zatížen roztříštěností, zadlužením a politickou nejistotou
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.