Demografická krize zvyšuje tlak na nejzadluženější vládu mezi vyspělými ekonomikami.
Podle předběžných údajů, které zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí, dosáhl počet narozených dětí v Japonsku v roce 2024 nového historického minima (720 988), zatímco počet zemřelých byl rekordní (více než 1,61 milionu), informovaly noviny El País.
Čísla podtrhují závažnost demografické krize ve čtvrté největší ekonomice světa: v loňském roce na každého novorozence připadala více než dvě úmrtí. Stárnutí populace, a tedy i zmenšování základny daňových poplatníků, ztěžuje schopnost země financovat rostoucí výdaje na sociální zabezpečení. Tlak na vládu, která se již nyní potýká s nejvyšší mírou zadlužení mezi vyspělými ekonomikami, rovněž roste. Podle Mezinárodního měnového fondu dosáhne v letošním roce veřejný dluh Japonska 232,7 % hrubého domácího produktu.
Pokles počtu narozených dětí odráží neochotu mladších generací zakládat rodiny, která je způsobena vysokými náklady na vzdělání, stagnující ekonomikou a změnami životního stylu ve srovnání s generací jejich rodičů.
Přibližně 35 % Japonců je starších 65 let. Od roku 1995, kdy pracovní síla dosáhla svého vrcholu, je japonský trh práce stále napjatý a nabídka pracovníků se snižuje. Podle odhadů japonského think tanku Recruit Works Institute bude v zemi do roku 2040 chybět 11 milionů pracovníků.
S rostoucím počtem důchodců vláda zvyšuje výdaje na sociální zabezpečení. Na fiskální rok začínající v dubnu vyčlenila na tyto dávky 37,7 bilionu jenů (239,5 miliardy eur), což je o téměř 20 % více než před deseti lety. Důchodový systém je rovněž pod tlakem: podle údajů ministerstva sociální péče se za posledních 20 let snížil počet přispěvatelů o přibližně tři miliony, zatímco počet důchodců vzrostl o téměř 40 %.